Tento severoamerický kaktus se u nás již delší dobu s oblibou pěstuje kvůli své mrazuvzdornosti. Nelze vyloučit, že si někdo spletl svou zahrádku s pálavskými kosatcovými stepmi a chtěl je ještě víc „zkrášlit“. S jistotou se však dá říct, že opuncie se již šíří i spontánně. Nejenže přežívá naší mírnou zimu, ale v stále teplejším a sušším klimatu začala i bohatě plodit.
Její nápadně červené dužnaté plody jsou lákadlem zejména pro ptáky. Když přeletí na další kopec, kde kaktusová semínka vyloučí, nová nežádoucí populace může začít bez problémů růst.
Ještě snadněji se ovšem opuncie rozšiřuje vegetativně – nový klon dokáže zakořenit i z malého úlomku původní rostliny. Jako každý invazní druh také opuncie vytváří rozsáhlé porosty, v nichž nezbývá místo pro původní pálavské rostliny. Odstranit je je pak docela náročná a bolestivá práce, na rozdíl třeba od vytrhávání borytu. Jako ponaučení a prosbu na závěr lze snad jen dodat – pěstujme s rozumem.
