O vzniku filmu, jeho tématu i průběhu natáčení si můžete přečíst více v nových Veselských listech. Co autory během natáčení a rešerší nejvíce překvapilo?
„Fascinovalo mě, jak byl pan Smutný i ve svém pokročilém věku plný energie. Připadala jsem si chvílemi jako ve filmu Harold a Maude. Někdy jsem si v tichu představovala, jak osvobozující musí být být tak spontánní jako on. Kameru vůbec nebral jako nějaký cizí prvek, který brání autentické komunikaci, ale jako dalšího sedícího u stolu, kterého je potřeba nadchnout pro písně a zpěv. U nás mu to rozhodně vyšlo,” uvedla Daniela Evjáková.
„Nepřestávalo mě bavit pozorovat, jak pan Smutný dokáže být vždy otevřený, zvídavý a oddávat se přítomné situaci cele. Občas nám řekl něco, jen aby se bavil sledováním naší reakce, žertoval a pak jen tak mimochodem řekl něco velmi lidského a silného.
Co mě tedy překvapilo? Pan Smutný mě překvapil. A dosud udivuje. Jak prostou přítomností dokázal změnit situaci, člověk neodcházel od něho stejný, jako přišel. Jak byli i s manželkou Vlastou vytrvalí, jak neokázale přetvářeli svět, jak pro nás zachránili v písních paměť, emoce i zkušenosti lidí dávno před námi žijícími.
Jak neztráceli víru ve smysl této činnosti i ve chvílích, kdy by to jiní vzdali, a jak to s chutí předávali dál. Udivuje mě, jak dokážou dva, nebo i jeden člověk ovlivnit generace a komunitu zejména našeho veselského regionu,” doplnila Evjáková.
