Dnes je 16. 9. 2026 a svátek má Ludmila

Objevte Nový Hrádek u Lukova, je unikum. Prolnul s přírodou Podyjí

Poznejte dva skvosty Podyjí, zříceninu hradu Nový Hrádek a přírodovědecky nejhodnotnějších lokalitu moravského národního parku. Při návštěvě užasnete nad tím, jak se díky přírodě dochoval hradební systém, a také vás čeká jedinečná vyhlídka na údolí řeky Dyje. Víte o tom, že zde žije největší had České republiky, užovka stromová? 

Objevte u Lukova Nový Hrádek, je raritou

Pojďte s námi navštívit Nový Hrádek u Lukova a shlédnout unikátně dochovaný hradební systém staršího hradu a mladší trojpodlažní hrad, ze kterého se vám otevře úžasný výhled na údolí řeky Dyje. Hrad plášťového typu nechal vystavět ve 14. století bratr Karla IV., moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, jako své lovecké sídlo. Dnes je Nový Hrádek zachovalou zříceninou s unikátním spojením historických hodnot a přírody Národního parku Podyjí.

Reklama

Hradební systém Nového Hrádku u Lukova. Foto: Jiří Novotný
Hradební systém Nového Hrádku u Lukova. Foto: Jiří Novotný_empty

A proč tomu tak je? Krajina Podyjí se stala na dlouhou dobu pro návštěvníky nepřístupnou, a tím pádem se tak trochu na hradní zříceninu zapomnělo. Nezapomněla však na ní příroda, která svými procesy způsobila srůstání přírodních prvků se středověkou architekturou hradu. Vzniklá „srostlice“, zachovávající Novému Hrádku autentický vzhled starožitného sídla, je dnes mimořádně cenným krajinotvorným prvkem v prostředí přírodní, nejpřísněji chráněné zóny Národního parku Podyjí. Stavebně historické i přírodní hodnoty hradu jsou opravdu natolik mimořádné, že se Nový Hrádek zařadil mezi naše národní kulturní památky a patří mezi nejvýznamnější součást kulturního dědictví národa.

Staňte se členy FB skupiny Život v Královéhradeckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Výlet na Nový Hrádek potěší milovníky flory i fauny

Pozůstatky hradu Nový Hrádek si můžete prohlédnout sami se zapůjčeným textem. Prohlídky s průvodcem se konají v červenci a srpnu vždy v 11, 13 a 15 hodin.
Když přijedete na hrad, pamatujte na to, že se nachází v přírodní, nejhodnotnější a nejpřísněji chráněné zóně Národního parku Podyjí. Ta je domovem celé řady velmi vzácných rostlin a živočichů, a proto je nutné, abyste se v areálu chovali tiše. Pohybujte se jen po zřetelně vymezených plochách, nevstupujte za zábradlí a provazy z důvodu vlastní bezpečnosti, a také kvůli ochraně přírody. Dávejte si pozor, ať nevyplašíte našeho největšího hada, užovku stromovou, nebo netopýry, jimž sklepy slouží jako zimoviště. Na nádvoří můžete spatřit vzácnou rostlinu, diviznu nádhernou.

Projděte se Novým Hrádkem, zříceninou hradu u Lukova. Foto: Jiří Novotný
Projděte se Novým Hrádkem, zříceninou hradu u Lukova. Foto: Jiří Novotný

Jakou poutavou historií píše Nový Hrádek?

Hrad Nový Hrádek postavil ve 2. polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, a to na nejužším místě skalnaté šíje, asi 80 metrů nad hladinou Dyje. Využíval jej k příležitostným loveckým pobytům, Nejpozději od roku 1420 byl hrad držení rakouských Eitzingerů, kteří na protilehlém břehu Dyje vlastnili i důkladně opevněnou Kaju. Za nich došlo k zásadní přestavbě hradu.
V 16. století se na hradě vystřídalo v krátkých intervalech několik šlechtických rodů. Byli to pánové z Bačkovic a s nimi spříznění Kunštáti, Krajířové, Čertorejští, Dietrichsteinové, Berkové z Dubé a Streinové. V roce 1617 ho pak poprvé získali držitelé Vranova Althannové, kteří na několik staletí obě dominia spojili do jednoho celku. Za Scherfenbergů dolehly na Nový Hrádek hrůzy třicetileté války.
V roce 1799 se Nového Hrádku ujal nový dominus – polský hrabě Stanislav Mniszek. Ing. Adamu Zbyňku Leonovi Stadnickému, pravnukovi Stanislava Mniszka, byla za první pozemkové reformy ve dvacátých letech 20. století zřícenina zkonfiskována a pronajata Klubu českých turistů.
Počátkem padesátých let se hradní zřícenina ocitla ve velice přísně hlídaném, tzv. zakázaném pásmu, do něhož měli přístup jen vojáci Pohraniční stráže.
Dnes je Nový Hrádek je součástí klidového území Národního parku Podyjí, kde je příroda lidskými zásahy ovlivněná jen minimálně. Přírodní procesy zde probíhají samovolně, území je v poměrně vyváženém stavu.

Národní přírodní park Podyjí. Foto: Jiří Novotný
Národní přírodní park Podyjí. Foto: Jiří Novotný

Turistické informace

Aktuální otevírací dobu, cenu vstupného a další informace k návštěvě Nového Hrádku u Lukova najdete na webových stránkách hradu.

Místo výletu

Kraj: Jihomoravský
Okres: Znojmo
Obec: Lukov

Kontakt

Státní zámek Vranov nad Dyjí
s hradem Nový Hrádek u Lukova
Zámecká 93
671 03 Vranov nad Dyjí

tel.: +420 515 296 215
e-mail: novyhradek@npu.cz 
www.hrad-novyhradek.cz
www.zamek-vranov.cz

Tip na fajn výlet

Navštivte Vranov nad Dyjí, čeká vás pozoruhodné městečko s pohádkovým zámkem, usazeným v romantické krajině prodchnuté historií.

Doporučujeme

Revue

Tresty, půsty a bolest za zdmi středověkých klášterů. Jaká byla skutečnost?

Tresty, půsty a bolest za zdmi středověkých klášterů. Jaká byla skutečnost?

Klášterní život měl svá přísná pravidla. Ne každý mnich však žil v neustálém utrpení, jak by se mohlo zdát z některých pozdějších vyprávění. Vedle půstu a odříkání existoval také propracovaný ...
Jed jako dokonalá zbraň. Někdy může být nebezpečné i něco, co vypadá úplně nevinně

Jed jako dokonalá zbraň. Někdy může být nebezpečné i něco, co vypadá úplně nevinně

Jed může zabíjet, ochromovat i odradit nepřítele. V přírodě však není výsadou hadů a štírů. Jedovaté látky najdeme u hmyzu, ryb, obojživelníků i dalších živočichů. Někteří je používají k lovu, ...
Bodnutí hmyzem skončilo hororem. Z hlavy pacientce lékaři vytáhli přes čtyřicet larev

Bodnutí hmyzem skončilo hororem. Z hlavy pacientce lékaři vytáhli přes čtyřicet larev

Na Jamajku odjela na několik měsíců. Domů se však dvaačtyřicetiletá žena vrátila předčasně a ve velmi vážném stavu. Zpočátku to vypadalo na obyčejnou infekci kůže. Skutečná příčina jejích potíží byla ...
Lze vypnout mozek a nemyslet na nic?

Lze vypnout mozek a nemyslet na nic?

Říct si „teď už nebudu na nic myslet“ zní jednoduše. Jenže právě v okamžiku, kdy se o to pokusíme, začneme svou mysl sledovat. Mozek přitom ani v klidu nepřestává pracovat. ...
Zaplatil 370 tisíc za auto. Po třech měsících mu ho odvezl exekutor

Zaplatil 370 tisíc za auto. Po třech měsících mu ho odvezl exekutor

Prodávající měl doklady v pořádku ani si nevymyslel falešnou identitu. Zamlčel ale jednu podstatnou věc. Výsledek byl pro kupujícího stejný, jako kdyby ho někdo okradl. Octavia za dobrou cenu Martin ...
Delfíni a bonobové mají sex i pro potěšení. Jsou v tom mezi zvířaty výjimeční?

Delfíni a bonobové mají sex i pro potěšení. Jsou v tom mezi zvířaty výjimeční?

Sex je v přírodě především cestou k rozmnožování. Jenže ne vždy. Některá zvířata vyhledávají sexuální kontakt i tehdy, když z něj nemůže vzniknout mládě. Nejznámějšími příklady jsou delfíni a bonobové. ...
Ranulph Fiennes neznal strach. Překonal Saharu, Antarktidu i Arktidu

Ranulph Fiennes neznal strach. Překonal Saharu, Antarktidu i Arktidu

Poušť, led, polární noc, bouře i nekonečné pláně zamrzlého oceánu. Pro britského dobrodruha Ranulpha Fiennese nebyly překážkou, ale výzvou. Jeho největší podnik, Transglobální expedice, trval téměř tři roky a vedl ...
Moucha není jen otravným hmyzem, má překvapivě dokonalé schopnosti

Moucha není jen otravným hmyzem, má překvapivě dokonalé schopnosti

Stačí zaslechnout známé bzučení a většina z nás okamžitě ví, že je někde poblíž. Moucha domácí je přitom mnohem dokonalejší tvor, než by se podle jejího otravného poletování mohlo zdát. ...
Než NASA poslala do vesmíru člověka, nechala letět šimpanze

Než NASA poslala do vesmíru člověka, nechala letět šimpanze

Než se Alan Shepard mohl posadit do kabiny Mercury, musela NASA nejprve zjistit, zda její nová kosmická loď vůbec dokáže člověka bezpečně vynést do výšky, vystavit ho beztíži a zase ...
Mravenčí říše dokáže překvapit. Někteří mravenci pěstují houby, jiní chovají mšice, další zotročují ostatní

Mravenčí říše dokáže překvapit. Někteří mravenci pěstují houby, jiní chovají mšice, další zotročují ostatní

Mravenci jsou jedni z nejúspěšnějších obyvatel planety. Žijí téměř všude, budují dokonale organizované společnosti a jejich kolonie mohou čítat jen několik jedinců, ale také statisíce členů. Někteří pěstují houby, jiní ...
Reklama
Reklama