Dlouhodobě nízká nezaměstnanost není skvělá zpráva
Míra nezaměstnanosti se v Česku příliš nemění – a je dlouhodobě nízká. V mezinárodním srovnání je dokonce nejnižší v rámci celé Evropské unie. Otázkou, jíž se nyní odborníci zabývají, však je, zda není nízká až příliš. Na tuzemském trhu práce schází lidé již přibližně od roku 2017. A nic se na tom nemění nyní a nezmění se to ani v dohledné budoucnosti. Klíčovým tématem je tak v této souvislosti samozřejmě hospodářský růst. „Musíme se zabývat tím, zda nezaměstnanost není natolik nízká, že hospodářský růst tlumí,“ uvedl tedy analytik Dominik Rusinko. A dle jeho slov skutečně šetření mezi podniky ukazuje, že nedostatek lidí je hlavní bariérou jejich dalšího růstu.
Nezaměstnanost je ze všech makroekonomických proměnných tou, která aktuálně nejvíc zaostává. Některým částem tuzemského průmyslu dochází dech. V problémech jsou zejména sektory energeticky náročné – kde provozní náklady výrazně stouply. Aktuálně pak také platí, že v podstatě každý, kdo chce pracovat, práci má. A české ekonomice by i vzhledem k výše řečenému spíše prospělo, kdyby nezaměstnanost pozvolna rostla. V opačném případě totiž dle analytiků hrozí, že kvůli nedostatku zaměstnanců bude vznikat tlak na růst mezd, což je jedno z možných rizik vzhledem k vzniku mzdově-inflační spirály.
Pracovníci ze zahraničí a automatizace
Lidí na českém pracovním trhu je jednoduše málo. Problémem je např. i se zaměstnaností žen a jejich návrtem do práce po rodičovské dovolené. A situaci nepřispívá ani přísná migrační politika, která firmám ztěžuje nábor pracovníků ze zahraničí. Přitom pro pozitivní příklady není třeba chodit daleko – velmi pragmaticky se k situaci postavilo např. Polsko, které se rozhodlo firmám vzhledem k zaměstnávání cizinců vyjít vstříc. „Potřebujeme i do Česka nalákat vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraniční – je třeba zjednodušit proces jejich přijímání a přijímání jejich rodinných příslušníků,“ uvedl tak Rusinko. Dodal také, že je nezbytné, aby se Česko postupně začalo měnit „z montovny v mozkovku“. V tomto ohledu ale bude muset hlavní aktivitu vyvinout stát.
Podle odborníka z oboru personalistiky, Martina Jánského, by však firmy neměly jen čekat na to, až za ně vláda něco vyřeší. Dle jeho slov by měly samy začít hledat cesty, jak nové za zaměstnance nalákat, příp. zvyšovat jejich kvalifikaci, a také zapracovat na automatizaci. Právě ta do jisté míry nedostatek pracovníků může vyřešit – a není tak namístě obávat se, že kvůli ní lidé o práci přijdou. „Práce se rozhodně průběžně mění a vyvíjí se v čase. Ale pokud o ni lidé přijdou kvůli automatizaci a robotizaci, je to vlastně pozitivní. Budou se muset naučit něco nového, třeba i záživnějšího, díky čemuž se posunou v kariéře dál,“ vysvětlil také Jánský. Nezbytné budou i rozličné rekvalifikační programy, na nichž by opět měla pracovat nejen vláda, ale i samy firmy.
