Nebezpečná klíšťata
I když jsou malá, neznamená to, že by nebyla nebezpečná. Podle vědců jich navíc přibývá a jsou infekčnější než kdy dříve. Klíšťata jsou nejčastěji spojována se dvěma onemocněními. S klíšťovou encefalitidou, která je neléčitelná – a také poměrně vzácná (celorepublikový průměr výskytu se pohybuje kolem 2 %), a také lymskou boreliózou. Právě ta platí naopak za tu nejvíce rozšířenou. Riziko nákazy pak roste s množstvím klíšťat. Jejich aktivitu určuje počasí a roční doba. Platí, že pro aktivitu klíšťat je v zimních obdobích zásadní teplota. A to v důsledku znamená, že více rizikové jsou městské oblasti, kde jsou teplotní průměry přece jen vyšší než v oblastech zalesněných.
Problém ve městech
Nejběžnější je v případě klíšťat přenos bakterie, která způsobuje boreliózu. Ta se nejvíce objevuje u městských klíšťat, a to kvůli přenosu městských savců. „Když si představíte ten městský park, který je obklopen domy, tak například hlodavci nemají moc kam utéct. Klíšťata tak přenáší patogen na další generace myší, a proto je přítomen v městských parcích a daří se mu v nich,“ vysvětlila Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymskou boreliózu SZÚ.
Právě na to, jaká je míra výskytu infikovaných klíšťat v městských parcích, se zaměřil projekt Klíšťata ve městech. Ten se soustředil na zkoumání městských parků a lesoparků ve všech třinácti krajských městech. Za prvních osm měsíců trvání projektu vědci nasbírali 3 297 klíšťat, z nichž 1 450 (tedy 44 %) bylo infikovaných. Zkoumáno bylo zároveň pět druhů bakterií, které mohou vést u člověka k rozvoji některé z infekčních nemocí. Nejčastější – prokázaná u každého čtvrtého klíštěte – byla již zmiňovaná bakterie způsobující boreliózu. Nejvíce infikovaných klíšťat bylo v Olomouci, přes polovinu infikovaných klíšťat zjistili vědci také v Liberci a Zlíně, naopak nejméně jich bylo Ústí nad Labem (cca třetina).
Čemu věnovat pozornost?
Základním pravidlem pro každého, kdo zamíří do městského parku, by měla být důkladná kontrola po návratu domů. Ještě před procházkou je namístě použít repelent (a odborníci doporučují i očkování proti klíšťové encefalitidě). Největší „šance“ na chycení klíštěte je pak v porostu cca do výšky kolen. V oblastech s velmi nízkou trávou se klíšťata nevyskytují. Kromě vyšší trávy lze na klíště narazit také v houštinách. Mýtem je podle parazitologa Jana Votýpky to, že by klíšťata padala na člověka z korun stromů.
Platí také, že aktivní jsou klíšťata v teplotách od 5 stupňů nad nulou – a na jaře jim vyhovuje především stálá vlhkost, díky které se mohou ke kůži lépe přichytit. Co naopak klíšťatům vadí, je sucho, v horkých dnech tak hrozí člověku nejvyšší riziko ráno. Krev saje a nemoci šíři jen samice.
