Denní světlo
Lidský život se řídí biorytmy, tedy střídáním určitých cyklů, které nám naprogramovala moudrá matka příroda. V průběhu dne potřebujeme ke svému fungování nutně světlo, hlavně to přirozené denní, nikoli umělé. V podstatě katastrofou pro člověka je situace, kdy stráví většinu dne v kanceláři bez oken, byť osvětlené moderními svítidly. I sebelepší umělé světlo nikdy nebude schopno nahradit světlo přirozené. Trpí tím nejen zrak, ale celý organismus. Potlačují se totiž přirozené biorytmy v našem těle. Platí, že i když je venku zataženo (intenzita osvětlení zpravidla přesahuje 1 000 luxů), vždy bude venku světelná intenzita vyšší než v uměle osvětlené místnosti (100—500 luxů). Pokud je jasný den, intenzita osvětlení se pohybuje zřetelně nad 10 000 luxů (v jasných letních dnech až 100 000 luxů).
Tma
Zatímco ve dne potřebujeme k aktivnímu fungování dostatek světla, v noci je to přesně naopak – potřebujeme co nejvíce tmy. Pokud bychom spali v přírodě pod „širákem“, tak intenzita osvětlení by mnohdy nedosáhla ani jednoho luxu, např. zatažená noční obloha (0,001 luxů), jasná obloha pouze s hvězdami (0,002 luxů) a úplněk při jasné noci (0,27—1 lux). Uvedené hodnoty je potřeba brát s rezervou
Hormon tmy a spánku
Hormonem tmy a slánku se nazývá melatonin. Tento hormon výrazně pomáhá koordinovat denní rytmy, tedy střídání aktivní bdělosti a spánku. Poruchy v jeho tvorbě, zejména nedostatek, vedou k problémům se spánkem. Melatonin však ovlivňuje spousto dalších procesů v těle, např. imunologické reakce a stav naší imunity, funkci pohlavních hormonů, psychiku, průběh stárnutí. Je také důležitým antioxidantem. Studie dokonce prokázaly i jeho protinádorový účinek. Hladina melatoninu v krvi se zpravidla zvyšuje po nástupu tmy a svého vrcholu dosahuje uprostřed noci. Je to také jeden z důvodů, proč se říká, že nejlepší doba k ulehnutí ke spánku je kolem 22 hod., nikoli o půlnoci nebo k ránu.
Na samotě u lesa
Ke kvalitnímu spánku tedy potřebujeme tmu. Naši předci po setmění ve svých příbytcích rozsvítili svíčku a později malou žárovku. Intenzita tohoto světla byla velmi malá, takže tělo se automaticky začalo chystat ke spánku. Na samotě u lesa neexistoval světelný smog a jediným zdrojem světla byl měsíc a hvězdy, případně zbloudilá světluška. Melatonin se pak v nadvěsku mozkovém tetelil blahem, a lidé spali poměrně dobře.
Jak si sami ničíme vlastní spánek
Jenže co děláme dnes? Vesele svítíme v celém příbytku a mnohdy ještě večer doděláváme pracovní věci na počítači. Přitom i slabá žárovka, kterou máme na chodbě nebo WC má intenzitu osvětlení 80 luxů. Světlo monitorů obsahuje modré zabarvení, které tělo aktivuje, místo aby ho tlumilo. To platí samozřejmě také pro tablety a mobily a také žárovky se studeným do modra zabarveným spektrem. Navíc moderní technika neustále aktivuje naši pozornost – postujeme, sdílíme, seznamujeme se a rozcházíme – mozek nemá šanci se dostat do útlumu. Rozhodně bychom neměli usínat u zapnuté TV nebo lampičky. Kvalitu spánku narušuje také světelný smog (tj. pouliční lampy, světelné reklamy), proto je potřeba zatahovat tmavé závěsy. Pokud nemůžete v místnosti docílit tmy, použijte tzv. látkovou masku na spaní.
