Jak se situace (ne)změnila?
Již jednou (zdánlivě) zažehnaný spor o platy a přesčasy lékařů pokračuje. Některé nemocnice totiž stanovené limity přesčasů opět přesahují. Ruku v ruce s dohady o přesčasech jde pak také diskuse o platech – také ty, resp. jejich navýšení, totiž berou přesčasové hodiny v potaz. Lékařská komora tedy požaduje garantované platy na úrovni jednoho a půl až trojnásobku průměrné mzdy, a to bez přesčasové práce. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) to ale odmítá s argumentem, že dohoda podepsaná koncem loňského roku při určených platech zahrnuje i osm hodin přesčasů týdně. „My jsme přece podepsali v loňském roce dohodu, kterou já plním, a předpokládám, že ji budou plnit o odbory,“ uvedl přímo Válek.
Právě podpis dohody ukončil v závěru loňského roku protest části lékařů, kteří vypověděli práci navíc. Jednou z podmínek uzavření dohody bylo stanovení nových principů odměňování od počátku dalšího roku. Jak se ale zdá, výklad těchto podmínek má každá ze stran sporu vlastní. „Není možné někoho zavazovat k tomu, že bude pracovat přesčas. Přesčasová práce je v Česku stále dobrovolná, protože jsme civilizovaná země,“ uvedl tak Milan Kubek, prezident České lékařské komory.
Zrádné přesčasy
Letní období je tím, kdy loni již většina lékařů dosahovala na zákonný limit přesčasů za celý rok. Na základě již zmiňované dohody s ministerstvem zdravotnictví se ale letos situace přece jen mírně zlepšila. Ve většině nemocnic tedy míra přesčasů poklesla, v některých případech i o desítky procent. Podle průzkumu České lékařské komory téměř 50 % dotazovaných lékařů odpovědělo, že se na jejich pracovišti situace zlepšila a do limitu pro přesčasy se po zavedení změn vejdou. Na 41 % dotazovaných naopak uvedlo, že žádné změny směrem k redukci nadlimitní práce u nich na pracovišti nenastaly. Dle vyjádření zástupců ministerstva zdravotnictví se ale jedná typicky o problém nemocnic, které mají potíže s personáliemi dlouhodobě.
Odměňování zdravotníků
Stávající ministerský návrh odměňování počítá s tím, že by lékaři v základu vydělávali vzhledem ke vzdělání a praxi 51 tisíc korun měsíčně bez příplatků. Pokud by odsloužili právě zmiňovaných dalších osm hodin přesčasů týdně, činil by jejich plat o pětinu více (tedy cca 65 tis. korun měsíčně). Podle odborů a zástupců lékařů by ale 65 tis. Kč měli lékaři dostávat v základu a bez přesčasů. Kromě toho odbory poukazují také na složitost ve výpočtech, které ministerstvo slíbilo zjednodušit. Na zahrnutí přesčasů do způsobu ohodnocování ale trvá – kdy navýšení platů by se mělo týkat těch, kdo na 32 hodin přesčasů měsíčně přistoupí. Navýšení platů by měly podle ministerstva zdravotnictví pokrýt pojišťovny a také nemocnice ze svých rezerv.
