Dvě složky ceny elektřiny
Cena elektrické energie pro koncové zákazníky, tedy i domácnosti, je tvořena dvojicí složek: složkou neregulovanou a regulovanou. Zatímco první zmiňovaná je v daném poměru tou dominantní a jedná se o cenu, na níž se smluvně dohodne zákazník s dodavatelem, jiné je to v případě složky regulované. Ta se na celkové ceně elektřiny podílí z cca 39 % a určena je Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). ERÚ pak tuto regulovanou složku zahrnující zejména poplatky za distribuci a přenos na odběrná místa stanovuje pravidelně každý rok. Jen letos pak tato regulovaná složka vzrostla cenově o 65 % oproti roku předcházejícímu. Roli v tomto nárůstu sehrálo především to, že v loňském roce stát ještě odpouštěl platby za obnovitelné zdroje.
Inovace, renovace…
I když odborníci uklidňují, že podobný růst cen regulované složky jako letos již nenastane, navýšení cen se přesto nevyhneme. Právě regulovaná složka ceny by v příštích letech měla stoupat. Hlavním důvodem je nutnost posilovat a modernizovat přenosovou a distribuční soustavu, distribuční firmy zároveň směřují své investice také do oprav a renovací elektrického vedení a rozvodů. Jen letos tímto směrem proudí desítky miliard korun.
I distribuce proudu se přitom z hlediska vlastního „průběhu“ dělí na dvě části. Velmi vysoké napětí je užíváno pro přenos z elektráren na velké vzdálenosti. Tento úkol v Česku plní státní společnost ČEPS. Dodávky elektřiny pro domácnosti a firmy pak probíhají přes transformátory, z nichž elektrická energie míří do distribuční soustavy. Tyto dodávky zajišťují další společnosti, v Česku se konkrétně jedná o ČEZ, EGD a PRE. Ať už se ale jedná o prvotní přenos elektrické energie, nebo ten směřující k cílovým odběratelům, v rámci obou těchto linií budou údajně nezbytné výrazné investice. Již nyní tímto směrem plyne okolo 40 mld. ročně – přičemž tato částka narostla meziročně o 40 %, což znamená, že se tento „stav“ bude muset promítnout i do koncových cen.
Proč cena opět stoupne?
A z jakého důvodu vlastně modernizaci a posilování celé elektrické (rozvodné) sítě potřebujeme? Jedná se o souhru celé řady faktorů, mj. je třeba přizpůsobovat fungování sítě elektromobilitě, rostoucí popularitě solárních panelů. Je třeba pracovat také s faktem, že se navyšuje objem elektřiny přenášené do zahraničí, ale také z něj (např. jen společnost ČEPS tyto objemy navyšuje o polovinu).
Zvýšení učiněných investic se pak samozřejmě projeví i v regulované složce ceny elektrické energie, takže i ve fakturách spotřebitelů. Nárůst cen by sice měl být pozvolný, i tak by si ale domácnosti mohly připlatit přibližně stovky korun ročně navíc oproti cenám stávajícím. Záležet však bude také na dotacích, které do energetiky zamíří.
