Aktuální stav
Nové případy slintavky a kulhavky aktuálně Slovensko nehlásí, ovšem potýká se s řešením situace v chovech, kde již nákaza byla prokázána. Dochází tedy k vybíjení chovů v jednotlivých ohniscích nákazy. Česko se před jejím dovlečením snaží bránit a již přijalo řadu preventivních opatření v příhraničních oblastech.
Od čtvrteční půlnoci je zakázán dovoz zvířat a produktů z částí Rakouska, rozšiřují se hraniční kontroly. Kamiony na čtyřech hraničních přechodech se Slovenskem kontroluje policie. Pokud je pustí na území Česka, musejí projet přes dezinfekční pásy. Nově budou dezinfikovány také podvozky. Platí i nové zákazy dovozu skotu, ovcí, koz, prasat a výrobků z nich. Preventivní opatření zaujímají i zemědělci. Ačkoliv člověk se slintavkou a kulhavkou nenakazí, může být přenašečem. „Vnímáme, že jsme na hranicích ve velmi těsném kontaktu. Jsme ve střehu, stojíme na hranicích 24/7 s Policií České republiky i s Celní správou. Od čtvrtka jsou instalovány dezinfekční rohože pro auta kvůli zamezení pasivnímu přenosu. Opatření se mění ve vztahu k šíření nákazy a lokalizaci ohnisek nákazy,“ potvrdila Jana Kozáková, ředitelka krajské veterinární správy SVS pro Jihomoravský kraj
Pro chovatele by přitom možná nákaza znamenala obrovské ztráty – pouhé jedno nakažené zvíře znamená, že všechna ostatní musejí být také utracena. Stát je připraven i na černý scénář, již se žádostí o pomoc oslovil i vojáky kvůli nutnosti případné likvidace chovů. Pro farmáře s podezřením na nákazu byla zřízena také krizová linka.
Slintavka a kulhavka podle veterinární správy
Dle slov Hany Čaloudové, ředitelky krajské veterinární správy, je slintavka a kulhavka virové onemocnění, které způsobuje velmi malý virus, což znamená, že nákaza se také velmi snadno šíří. „Klasický je přímý přenos mezi zvířaty, nákaza se přenáší sekrety, zvířata v rámci jednoho chovu se tak promoří velmi rychle. Výměšky kontaminují pomůcky, podestýlku i krmivo, s nímž zvířata přijdou do styku. Kontaminována mohou být i vjíždějící vozidla a pracovníci, kteří se zvířaty přijdou do styku,“ objasnila s tím, že vzhledem k velikosti viru existuje i možnost jeho přenosu vzduchem na kilometrové vzdálenosti. „Je to velmi rychle šiřitelná nákaza, proto je třeba radikální a rychlý zásah. Nákazu považujeme za rizikovou,“ uzavřela Čaloudová.
Jak také na tiskové konferenci krajské veterinární správy zaznělo, stávající varianta viru se chová poměrně netypicky. První příznaky jsou zjišťovány na dojírně, dojičky pozorují teplejší mléčnou žlázu, špinavější struky, po omytí drobné ranky, které se zvětšují a mění se v puchýřka. Typičtější příznaky jako horečka, puchýře v dutině ústní, v mezipaznehtí apod. se vyskytují také, ale až v pokročilejším stadiu.
Kozáková také upozornila, že vakcinace zvířat není efektivní obranou, ale slouží jen ke zpomalení šíření nákazy v rámci ohniska a jeho okolí. „Vakcinace se užívá jen nouzově, nemá protektivní funkci a počítá se s tím, že i tato vakcinovaná zvířata pravděpodobně onemocní. Vakcína tak neslouží k ochraně chovů. Nejlepší způsob, jak se s nákazou vypořádat, je bohužel stále utracení celého chovu,“ uzavřela s tím, že virus je rychlý a agresivní a spojený se stoprocentní morbiditou zvířat.
