Přísnější podmínky pro dávky i pobyt
Součástí vládního návrhu jsou i tvrdší postihy za nelegální migraci a převaděčství. Nově mají být povinné také technické kontroly vozidel s ukrajinskou registrační značkou, která dlouhodobě jezdí po českých silnicích. Většina opatření by měla začít platit od začátku příštího roku.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že vláda chce nastavit stejné podmínky pro uprchlíky i české občany. Podle něj je problémem mimo jiné práce načerno nebo případy, kdy lidé čerpají pomoc, přestože dlouhodobě pobývají mimo Česko.
Jednou z hlavních změn mají být přísnější podmínky pro vyplácení humanitární dávky. Nárok na ni by nově měli pouze lidé, kteří pracují, podnikají nebo jsou registrovaní na úřadu práce.
Současně má platit podmínka minimální přítomnosti v České republice. Uprchlíci budou muset na území Česka trávit alespoň 16 dní v měsíci. Pokud držitel dočasné ochrany pobývá mimo schengenský prostor déle než 30 dní, ochrana by mu mohla automaticky zaniknout.
Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že stát eviduje stovky případů zneužívání systému. Podle resortu někteří lidé čerpají dávky v Česku, přestože dlouhodobě žijí jinde nebo nesplňují podmínky pobytu.
Změny zasáhnou i dlouhodobý pobyt
Zpřísnit se mají také podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu. Žadatelé budou muset splnit více požadavků než doposud.
Nově například nesmějí mít dluhy na daních nebo jiných povinných odvodech vůči státu. Vláda chce zároveň lépe kontrolovat ekonomickou aktivitu cizinců a jejich zapojení do pracovního trhu.
Mohlo by vás zajímat
Podle kabinetu má novela přispět ke spravedlivějším podmínkám a zabránit situacím, kdy část lidí systém využívá pouze kvůli sociálním dávkám, aniž by se snažila pracovat nebo integrovat.
Zákon by měli poslanci začít projednávat během léta. Už nyní je ale jasné, že debata bude velmi vyhrocená.
Spor mezi Okamurou a Babišem
Kritiku vyvolal návrh hlavně u opozičních stran. Například Olga Richterová (Piráti) o potřebnosti změn v navrženém rozsahu pochybuje. Podle ní vláda přebírá část rétoriky SPD a snaží se získat politické body tvrdším přístupem k migrantům.
Předseda SPD Tomio Okamura přitom dlouhodobě požaduje ještě výraznější omezení podpory pro ukrajinské uprchlíky a v dané souvislosti uvedl, že o nich jedná na úrovni EU. Právě kvůli tomu mezi ním a premiérem Babišem vznikl také spor, v němž Babiš Okamuru usadil slovy, že si plete svou pozici, neboť jako předseda Sněmovny není členem vlády, a tak není pro podobná jednání kompetentní.
Uprchlíci odvádějí miliardy na daních
V České republice aktuálně žije téměř 390 tisíc lidí s dočasnou ochranou z Ukrajiny. Přibližně sto tisíc z nich tvoří děti a mladiství.
Stát letos v březnu vyplácel humanitární dávku více než 50 tisícům domácností uprchlíků. Za první čtvrtletí letošního roku vyšla tato pomoc zhruba na 2,4 miliardy korun, meziročně ale výdaje výrazně klesly.
Současně pokračuje vysoká zaměstnanost uprchlíků. Úřad práce eviduje přes 213 tisíc pracujících lidí s dočasnou ochranou, většinou právě z Ukrajiny. Ženy nejčastěji pracují v administrativě, službách nebo zdravotnictví, muži pak hlavně ve stavebnictví, průmyslu, logistice a dopravě.
Podle dřívějších propočtů státu navíc ukrajinští uprchlíci veřejným financím celkově přinášejí více peněz, než kolik stojí jejich podpora. Při započtení odvodů, daní a státních výdajů skončila bilance v posledních dostupných datech zhruba čtyři miliardy korun v plusu.
Právě to opozice používá jako argument proti dalšímu zpřísňování pravidel. Vláda ale trvá na tom, že systém musí být podle nových podmínek přehlednější, lépe kontrolovatelný a méně zneužitelný.
