Kongres se uskutečnil 10. a 11. září v EA Kongres Hotelu Aldis v Hradci Králové. Vedle českých odborníků se do programu zapojily také kolegyně ze Slovenska a Polska a nově kolega z Rakouska.
„Letošní ročník byl plný mimořádně kvalitních příspěvků. A samozřejmě nás potěšil velký zájem posluchačů, kterých bylo přes dvě stovky. To opět potvrdilo, že sestry se chtějí vzdělávat a sdílet své zkušenosti z praxe,“ uvedla Dana Vaňková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Hradec Králové a členka Prezidia České asociace sester.
Akci každoročně pořádá ČAS Region Hradec Králové ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové, Ústavem nelékařských studií Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a Nadací prof. Zdeňka Zadáka.
Sestry řeší přetížení i agresi
Jedním z hlavních témat letošního ročníku byla rostoucí náročnost ošetřovatelské profese. Přednášející hledali odpovědi na otázky, proč sestry z oboru odcházejí, jak zdravotníky systematicky podporovat a jak motivovat pracovní týmy.
Pozornost se soustředila také na agresivní chování pacientů a jejich blízkých vůči zdravotnickému personálu. Kongres tak vedle odborných postupů otevřel i problematiku psychické zátěže lidí, kteří o pacienty každodenně pečují.
Onkologická péče i těžké rozhovory s pacienty
Významnou část programu tvořila komplexní onkologická péče. Jánská z Fakultní nemocnice Hradec Králové představila práci nově vznikajících koordinátorů onkologické péče.
Další příspěvky se věnovaly karcinomu prsu, fyzioterapeutické edukaci pacientek i psychosociálním dopadům mastektomie. Prostor dostala také komunikace s pacienty v terminální fázi onemocnění.
Mohlo by vás zajímat
Paseková, vrchní sestra Oddělení podpůrné a paliativní péče FN HK, svůj příspěvek zaměřila na jednu z nejtěžších situací, do nichž se zdravotník může dostat – jak odpovědět pacientovi na otázku: „Sestři, já už umřu?“
Umělá inteligence může ulevit od administrativy
Vedle náročnosti profese se kongres zaměřil také na technologie a nové postupy, které mohou ošetřovatelskou péči usnadnit. P. Krulová z Ministerstva zdravotnictví ČR představila možnosti využití umělé inteligence jako nástroje s potenciálem pomoci nelékařským zdravotnickým pracovníkům především s administrativou.
Další odborné příspěvky se týkaly polohování pacientů, bezpečnosti péče během ECMO terapie nebo nového typu transfuzního přípravku – pozdně chlazených trombocytů.
Důležitou součástí programu zůstalo také vzdělávání budoucích zdravotníků. Vobořilová představila využití různých forem narace při výuce ošetřovatelské péče v psychiatrii. Se studenty pracuje například s literárními i výtvarnými formami.
„Opravdu pacienta poznáme při pohledu na jeho anamnézu? Když uslyšíme jeho příběh, dozvíme se o něm ještě víc,“ zaznělo během její přednášky.
Od porodních asistentek po léčbu chronických ran
Kožíšková představila komplexní roli porodní asistentky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a novinky, které provázejí péči o nastávající matky a mají jim zpříjemnit porod.
Tradiční závěrečný blok kongresu patřil problematice léčby ran a dekubitů. Sestry specialistky prezentovaly kazuistiky, zkušenosti s moderními krycími materiály i nové techniky ošetřování. Trachtová ve svém příspěvku připomněla, že při náročné mezioborové péči o pacienty s chronickými ranami nelze opomíjet ani jejich psychickou stránku.
Na organizaci XXXII. královéhradeckých ošetřovatelských dnů se podílela také produkční společnost HANZO Production. Podrobný program kongresu je dostupný na webu osetrovatelskedny.cz.
