Chov orlosupů bradatých není jednoduchý a přináší řadu specifických výzev. Samice běžně snáší dvě vejce, v přírodě však zpravidla přežije pouze jedno mládě. Dochází totiž k jevu zvanému siblicida, kdy silnější sourozenec usmrtí slabší mládě. Tento přirozený mechanismus funguje jako pojistka pro případ nedostatku potravy.
V zoologických zahradách a chovných centrech je ale cílem odchovat co nejvíce jedinců, kteří mohou později posílit volně žijící populaci. Chovatelé proto vejce z hnízda odebírají a pro druhého potomka zpravidla hledají náhradní rodiče v jiných zoologických zahradách.
Do Liberce ho převezli, když mu bylo sedm dní
To byl případ i jednoho z ostravských mláďat, samce, který byl ve věku sedmi dní převezen do liberecké zahrady „Našemu chovnému páru se totiž vlastního potomka letos odchovat nepodařilo a mohl se proto ujmout role náhradních rodičů. Díky dlouholetým zkušenostem přijal mládě bez váhání a od prvního dne se o něj vzorně staral,“ říká Jan Hanel, zoolog a kurátor chovu ptactva v Zoo Liberec.
Dnes již tříměsíční adoptovaný orlosup je na péči rodičů již nezávislý a na základě doporučení koordinátora chovu míří do Španělska, kde bude vypuštěn do volné přírody v oblasti Meastrazgo v rámci mezinárodního repatriačního programu. Před vypuštěním do volné přírody dostane malý orlosup ještě identifikační kroužek a budou mu obarveny některé letky, aby ho ochránci přírody později na obloze snáze rozpoznali.
Ve většině Evropy byl orlosup zcela vyhuben
Orlosup bradatý patřil kdysi k typickým obyvatelům evropských velehor. „Kvůli pronásledování, otravám a lidským předsudkům byl ve dvacátém století ve většině Evropy zcela vyhuben. Návrat druhu umožnil až rozsáhlý mezinárodní program, do kterého jsou zapojeny zoologické zahrady, chovná centra i ochranářské organizace napříč Evropou,“ vysvětlila tisková mluvčí zoo Barbara Tesařová.
Projekt návratu orlosupa do evropských hor byl zahájen již v roce 1978. „Po osmi letech příprav byli v roce 1986 vypuštěni první jedinci do volné přírody Alp a další úspěch přišel až o jedenáct let později, kdy byla poprvé úspěšně vyvedena mláďata. Díky intenzivní dlouhodobé nezištné spolupráci všech stran dnes ve volné přírodě Evropy úspěšně hnízdí 465 párů,“ uvedla Tesařová.
Zoo Liberec poskytla repatriačnímu programu již třináct vlastních odchovaných orlosupů bradatých. Díky pravidelnému monitoringu mají ochranáři o vypuštěných dravcích detailní přehled. „Víme, kde se pohybují, zda přežili první kritické roky ve volné přírodě, a u některých jedinců sledujeme už i úspěšné hnízdění a vyvádění mláďat. Když dnes vidíme, že orlosupi odchovaní v zoologických zahradách dokážou ve volné přírodě založit další generaci, je to pro nás obrovské zadostiučinění a potvrzení, že dlouhodobá mezinárodní spolupráce při ochraně ohrožených druhů má skutečný smysl,“ doplňuje Jan Hanel.
