Přežil miliony let a téměř se nezměnil
Krokodýli patří mezi poslední živoucí zástupce prastaré skupiny archosaurů, do které kdysi patřili i dinosauři. Už na první pohled tomu není těžké uvěřit – jejich protáhlá tlama, obrněné tělo a mohutný ocas působí jako návrat do pravěku.
Tito predátoři dorůstají úctyhodných rozměrů. Největší druhy mohou měřit až sedm metrů a dožívají se i více než sta let.
Ovládají vodu i překvapivé vzdálenosti
Zatímco většina krokodýlů obývá sladkovodní řeky a jezera, krokodýl mořský se vydává i na otevřené moře. Dokáže překonávat dlouhé vzdálenosti a objevovat se na místech, kde by ho člověk vůbec nečekal.
Právě krokodýl mořský je považován za největšího a nejnebezpečnějšího zástupce svého druhu. V těsném závěsu za ním stojí krokodýl nilský, který je známý svou agresivitou i častými střety s člověkem.
Číhají nehybně a splývají s okolím
Krokodýli jsou mistři trpělivosti. Dokážou nehybně vyčkávat u vodních zdrojů, kam přichází kořist pít. Z hladiny přitom vyčnívají jen oči, uši a nozdry – zbytek těla zůstává skrytý.
Jejich zbarvení dokonale splývá s vodou. Nezkušené oko tak snadno přehlédne nebezpečí, které připomíná pouhý kus dřeva unášený proudem.
Útočí bleskově a bez varování
Jakmile se kořist přiblíží, přichází okamžik útoku. Krokodýl se odrazí mohutným ocasem a vystřelí z vody. Oběť uchopí za citlivé místo a stáhne ji pod hladinu. Tam ji drží tak dlouho, dokud se neutopí. Následně začíná trhání kořisti – krokodýl se často otáčí kolem vlastní osy, aby z těla vytrhl kusy masa. Menší kořist polyká téměř celou.
Mohlo by vás zajímat
Disponují drtivým skusem, ale slabým otevřením tlamy
Síla krokodýlího skusu patří k nejsilnějším v živočišné říši. Svaly, které zavírají čelisti, dokážou vyvinout obrovský tlak. Paradoxem však je, že svaly pro otevření tlamy jsou velmi slabé. Teoreticky by tak krokodýl nedokázal otevřít tlamu, pokud by mu ji někdo svázal. V praxi ale na takový experiment rozhodně není prostor.
Požírají vše, co se dostane na dosah
Krokodýli nejsou vybíraví. Uloví téměř jakékoliv zvíře, které se přiblíží k vodě – od antilop až po velké savce. A výjimkou není ani člověk. V oblastech jejich výskytu proto platí jediné pravidlo: maximální opatrnost. Varovné cedule u řek a pláží nejsou přehnané – často jde o otázku života a smrti.
Obnovují zuby po celý život
Zajímavostí je i jejich chrup. Krokodýlům zuby neustále dorůstají a během života jich vystřídají desítky sad. Například krokodýl nilský může mít až kolem pětačtyřiceti „nových chrupů“.
Krokodýl je dokonalým příkladem evoluční stability – predátor, který se za miliony let téměř nezměnil, protože to jednoduše nebylo potřeba. V jeho případě totiž platí jediné: to, co fungovalo kdysi, funguje i dnes – a pro jeho kořist bohužel většinou až příliš dobře.


