Komunální volby mají vlastní pravidla
Komunální volby se od ostatních typů hlasování výrazně liší. Na jednom hlasovacím lístku jsou uvedeni kandidáti všech volebních stran a uskupení. Volič proto nemusí vybírat pouze jednu politickou stranu, ale může své hlasy rozdělit mezi konkrétní kandidáty napříč kandidátkami.
Rozhodující je počet členů zastupitelstva v dané obci. Právě tolik hlasů může volič maximálně využít. Zastupitelstvo může mít nejméně pět členů, ve velkých městech jsou počty výrazně vyšší. V Praze se například do zastupitelstva hlavního města volí 65 lidí, takže každý Pražan může označit až 65 kandidátů. Současně se v metropoli volí také zastupitelstva jednotlivých městských částí.
Volit lze stranu, jednotlivce i kombinaci
Hlasování umožňuje několik variant. Volič může označit celou jednu kandidátku a dát všechny své hlasy jejím kandidátům. Může také vybrat jednotlivé lidi z různých stran. Třetí možností je kombinace – označí jednu kandidátku a k ní několik konkrétních kandidátů z jiných uskupení.
Důležité je, že nejde o povinnost rozdat všechny dostupné hlasy. Volič může označit méně kandidátů, než kolik se v obci zastupitelů volí. Právě tento systém je důvodem, proč je při komunálních volbách počet odevzdaných hlasů výrazně vyšší než počet samotných voličů.
Před čtyřmi lety přišly miliony voličů
Komunální volby se konají jednou za čtyři roky. V posledních volbách v roce 2022 přišlo podle statistik k urnám více než 3,8 milionu lidí, tedy zhruba 46 procent oprávněných voličů. Každý z nich ale mohl rozdělit více hlasů, a proto celkový počet odevzdaných hlasů přesáhl hranici 100 milionů.
Výsledky přitom přímo neurčují, kdo bude starostou nebo primátorem. Voliči vybírají zastupitele a teprve ti následně na ustavujícím zasedání rozhodují o vedení obce. Mandát zastupitelů trvá čtyři roky.
Rozhoduje se také o třetině Senátu
Současně s komunálními volbami probíhá první kolo senátních voleb. Letos se hlasuje ve 27 obvodech, tedy o třetině z celkových 81 senátorských mandátů.
Mohlo by vás zajímat
Senátor je volen na šest let. Každé dva roky se přitom obměňuje jedna třetina horní komory, což má zajišťovat její postupnou kontinuitu. V letošních volbách se tak rozhoduje o mandátech v obvodech, kde šestileté období současných senátorů končí.
Na rozdíl od komunálních voleb vybírá volič v senátním obvodu jediného kandidáta. Pokud některý z nich získá v prvním kole více než polovinu platných hlasů, je zvolen. Jestliže žádný kandidát hranici 50 procent nepřekročí, postupují dva nejúspěšnější do druhého kola. To se letos uskuteční o týden později, v pátek 16. a sobotu 17. října. Ve druhém kole už vítězí kandidát, který získá více hlasů.
Lístky měly být ve schránkách do úterý
Hlasovací sady měly být voličům doručeny nejpozději v úterý 6. října. Kdo je neobdržel, nemusí kvůli tomu o hlasování přijít. Hlasovací lístek si může vyžádat přímo ve volební místnosti od okrskové volební komise.
K hlasování je potřeba prokázat totožnost. Volič hlasuje ve svém volebním okrsku a u komunálních voleb zpravidla v obci, kde má trvalý pobyt. Lidé, kteří se ze závažných zejména zdravotních důvodů nemohou dostavit, mohou požádat o hlasování do přenosné volební schránky.
