Večer v duchu hesla Komorně, laskavě, pokorně se uskuteční na evangelické faře v ulici Lidická 2 v Opavě. Základní vstupné činí 150 korun, děti a studenti zaplatí 100 korun. Kdo chce podpořit samotný projekt Lidická 2, může využít dárcovské vstupné ve výši 500 korun. Vzhledem k omezené kapacitě sálu pořadatelé doporučují včasnou rezervaci míst na e-mailu opava@evangnet.cz.
Písničkářku Zuzanu Furmánkovou na pódiu doprovodí zkušení hudebníci Martin Mikulec (akustická kytara), Jan Sobek (elektrická kytara a mandolína) a Petr Wazy Weiser (baskytara, známý také z působení v Letní kapele či Kafka Bandu).
Příběh Barbory Schmiedové jako zrcadlo dnešní doby
Autorské písně Zuzany Furmánkové připomínají tragický osud Barbory Schmiedové, první nevinné oběti procesů na Jesenicku, jejíž mučení, vynucené doznání a upálení v roce 1622 odstartovalo v regionu temné časy. „Barbora je pro mě symbolem všech žen, jejichž hlas byl umlčen. Cokoli řekly, nikoho nezajímalo. Nikdo je neslyšel a na vše zůstaly úplně samy. Zbyl jim jen vnitřní svět a víra, s níž musely čelit tortuře a neskutečné bolesti, až z nich nakonec dostali, co chtěli slyšet,“ přiblížila zpěvačka její příběh moderátorce akce Haně Halfarové.
Barbořin příběh vnímá autorka zároveň jako nadčasové varování před tím, co se může stát, když strach zvítězí nad lidskostí. „Dneska sice nehoří hranice, ale mechanismy, které skrze strach dokážou manipulovat k nenávisti a odsuzování, jsou pořád stejné,“ dodává Furmánková. Právě proto považuje za důležité otevírat téma čarodějnických procesů i dnes, a to prostřednictvím písní srozumitelných napříč generacemi.
Hudba, fotografie i příběhy žen z Rychlebských hor
Pětačtyřicetiletá Zuzana Furmánková se profesně věnuje portrétní a lifestylové fotografii, hudba ji ale provází celým životem. V minulosti působila ve folkrockové kapele Morava, prošla si rockovým obdobím a vlastní písně začala skládat a zpívat po čtyřicítce. Od počátku v nich propojuje svůj pohled na svět s drsnou historií kraje, odkud pochází a kde žije. V jejím repertoáru zazní i skladby odkazující k osudům řeholnic v Bílé Vodě, kam byly za komunismu deportovány – právě jim chce věnovat i svůj další připravovaný cyklus písní.
Krásu i syrovost Rychlebských hor zachycuje také objektivem fotoaparátu. Je autorkou multimediálního projektu Ženy Rychleb, ve kterém propojuje autorské písně s velkoformátovými černobílými portréty místních žen, jejichž příběhy rok sbírala.




