Život a nedostatek pramenů
Narodil se pravděpodobně v Římě, jeho původ je podle legend nejasný, ani datum narození není známo, zřejmě však spadá do doby kolem roku 292. Již jako mladý přijal křest a v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána se prý ukrýval v lesích u Říma. Po svém zvolení si podle toho také zvolil jméno, Silvestr je něco jako „lesní muž“. Přestože postavení církve se za jeho vlády výrazně zlepšilo, dochovalo se jen málo historických pramenů, vyjma legend, které jsou však pozdějšího data – kupříkladu je to Vita beati Sylvestri, která existuje v latinské, řecké i syrské verzi.
Podle jedné z legend měl také vyléčit císaře Konstantina Velikého, který mu následně dovolil, aby jej pokřtil. Císař roku 313 povolil křesťanství tzv. Milánským ediktem.
Co již je ale známo bezpečně, je rok jeho zvolení římským biskupem – je to rok 314. Silvestr musel řešit neshody, které církev v té době ohrožovaly zevnitř. Zejména šlo o ariánce, stoupence alexandrijského kněze Areia. Ten popíral božství Ježíše Krista a prohlašoval, že Kristus byl pouze vznešenou bytostí, později přijatou bohem za jeho Syna. Jako kazatel byl Areius jistě výborný, protože jeho názor se rychle šířil.
První koncil byl svolán císařem
Do Niceji v Malé Asii byl tedy roku 325 svolán první koncil, kde bylo definitivně rozhodnuto, že Ježíš je jedné podstaty s Bohem Otcem. Papež se ovšem koncilu nezúčastnil. Poslal na něj své zástupce – zřejmě nesouhlasil se skutečností, že koncil svolal císař, také mu možná vadily některé okolnosti císařova života (nechal zavraždit jak svého syna, tak svou druhou manželku). Nicméně tento koncil vyhlásil Nicaeum – starokřesťanské vyznání víry a také rozhodl, kdy mají být slaveny Velikonoce.
Papežův pontifikát a smrt
Papež Silvestr provedl úpravu bohoslužeb a vydal řadu nařízení – kupříkladu oltáře neměly být více stavěny ze dřeva, ale z kamene. Podle všeho nechal sestavit první seznam křesťanských mučedníků. Jak hovoří další tradice, zavedl také slavení neděle jako dne Páně.
Významné je, že za jeho dlouhého pontifikátu (léta 314 – 335) došlo k proměně pohanského Říma na křesťanský. Za císařovy pomoci nechal vystavět v Římě hned čtyři slavné baziliky: sv. Petra ve Vatikánu, sv. Jana v Lateráně, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince za hradbami. Silvestr také prosadil zákony ohledně otroků.
Zemřel, jak již bylo výše uvedeno, 31. prosince 335, a byl pohřben v dalším chrámu, který sám založil – v bazilice sv. Priscilly na Via Salaria. Den jeho svátku má pro církev i symboliku: končí jeden rok a je očekáván druhý (snad lepší) – tak za éry Silvestra I. končila doba pronásledování křesťanů a upevnila se moc církve.
Mohlo by vás zajímat
Silvestr je někdy ovšem zastiňován legendami, které ho sice chválí, ale přikrášlují až fantasticky. Byl to prý klidný, rozvážný muž. Ovšem kdoví, jak by se mu asi líbily dnešní silvestrovské oslavy?
