Společná evropská měna = budoucnost
Letošní novoroční projev prezidenta byl dle opozice provládní. Koalice naopak ocenila, že Petr Pavel se snažil obyvatele nerozdělovat. Přesto jedno z témat, které zmínil, zažehlo plamennou diskusi: přijetí eura. Petr Pavel v projevu přímo uvedl, že by politici měli začít konat konkrétní kroky pro přijetí eura. „Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy je společná měna logickou budoucností,“ uvedl Pavel. Shoda na tomto tvrzení ale nepanuje.
Nový vládní spor na obzoru?
Přípravě na přijetí eura jsou nakloněny všechny vládní strany s výjimkou ODS. Zatímco TOP09 a STAN již letos dokonce chtějí vytvořit post vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do předstupně k výměně koruny za euro, zástupci ODS trvají minimálně v dohledné době na zachování koruny. Právě podle ODS by byla výměna koruny za euro přinejmenším za stávajících okolností nevýhodná. „Na začátku vlády byla dohoda, že tato vláda nerozhodne o přijetí eura v České republice a myslím, že by to měly respektovat i menší koaliční strany,“ objasnil tak Jan Skopeček, místopředseda poslaneckého klubu ODS.
Také další zástupci ODS, premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura, jsou k tématu přijetí eura spíše skeptičtí. Jejich hlavním zájmem je ozdravit veřejné finance a snížit deficit ze 3,6 na 2,2% HDP. I díky tomu by ale Česko mohlo začít plnit jedno z klíčových kritérií pro přijetí eura. I proto by se prý o přijetí společné měny mělo začít otevřeně hovořit.
Kdyby o přijetí eura hlasovala současná poslanecká sněmovna, návrh by ale stejně neprošel. Proti je totiž i celá opozice. „Pokud bychom přijali euro, bude Česko odpovědné za astronomické dluhy jihoevropských států eurozóny, nemohli bychom dělat ani vlastní měnovou politiku,“ uvedl tak předseda hnutí SPD, Tomio Okamura. Alena Schillerová, místopředsedkyně ANO, pak prohlásila, že hnutí do voleb půjde určitě s tím, že euro nechce.
Proti je i veřejnost
Stanoviska ODS a opozice pak sdílí i většina české veřejnosti – ani ta si dle posledních dat průzkumu z loňského roku zavedení eura nepřeje. Odmítavě se vyjádřily tři čtvrtiny oslovených, s přijetím eura se ztotožnilo jen 22 % oslovených. Naopak české podniky by údajně společnou měnu ocenily i kvůli nestabilnímu kurzu koruny. Podnikání řady subjektů by tedy jednotná měna zjednodušila. Pro zavedení eura hovoří i vysoká obchodní provázanost se zeměmi eurozóny, proto o něj usilují zejména exportéři.
Aktuálně eurem platí 20 ze 27 zemí EU, naposledy před rokem přibylo Chorvatsko. Na Slovensku se již eurem platí 15 let – a za správné rozhodnutí to prý považuje většina Slováků. Jak ale ukazují právě zkušenosti Slováků, nelze čekat, že s eurem by se nějak významně zlepšila životní úroveň či ekonomická výkonnost země.
Česká vláda se nyní bude zaměřovat na téma připravenosti na euro, v tomto volebním období ale k jeho přijetí nedojde.
