Sylvin už byl jednoduše starý. V zajetí se totiž toto zvíře dožívá průměrně 20 let, ve volné přírodě dokonce jen 14. Sylvinovi bylo už jedenadvacet. „Samec pomalu přestal přijímat potravu, celý den převážně spal, pakliže se pohyboval, tak velmi vratce, později nechtěl vstávat už vůbec, proto jsme přistoupili k jeho eutanázii,“ vysvětlila ošetřovatelka Hana Dostálová.
Chov mravenečníků začal v olomoucké zoo v roce 2004, kdy zahrada získala tehdy ročního Sylvina, původem z Francouzské Guyany. V roce 2011 se coby hrdý otec postaral o zcela prvního narozeného mravenečníka v republice a za svůj život celkem o 7 mláďat. V expozici teď zůstala pouze 16letá samice, k níž bude zoo, před tím než pořídí nový chovný pár, pořizovat mladého samce. Sylvin nás ale zcela neopouští. Jeho kostra bude v budoucnu vystavena k výchovně vzdělávacím účelům.
Obtížný chov v zajetí
Mravenečníci denně sežerou až 30 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení. Ve volné přírodě se vyskytují poměrně běžně, avšak jejich chov v lidské péči není snadný. Jeden z důvodů se přičítá právě nepřítomnosti termitů v potravě. Tato pro ně nejdůležitější část jídelníčku ve volné přírodě se nesnadno nahrazuje jinou krmnou dávkou. Na krmení se podává jemně namleté libové hovězí nebo drůbeží maso namíchané se syrovými vejci, notná dávka hmyzu, nechybí ani ovoce v podobě banánů, granule pro hmyzožravce a v neposlední řadě minerály a vitaminy. Trávicí funkce se podporuje rašelinou.
Dlouhý jazyk vyplázne až 160x za minutu
Mravenečníci žijí v pampách Jižní Ameriky. Nejstarší formy mravenečníků žily na Zemi už před více než 20 miliony let. Mravenečník sice nemá žádné zuby, zato má až 60 centimetrů dlouhý jazyk, který je schopný vypláznout až 160x za minutu. Řadí se k typickým samotářům, kteří hledáním potravy stráví mnoho času a urazí nemálo kilometrů. Jelikož jsou výborní plavci, vzdálenosti překonávají i přes vodní plochy. Mravenečník je obdařen sice pěti prsty, ale jen tři prostřední mají dlouhé drápy, kterými rozhrabává termitiště. Drápy používá také při boji jako účinnou zbraň.
