O čem soud rozhodoval
Městský soud v Praze se zabýval prvoinstančním verdiktem, proti kterému se odvolal jak Feri, tak i oběti prostřednictvím své zmocněnkyně Adély Hájkové. Oběti se domáhaly vyššího odškodného, odvolací senát jim ale nakonec navíc přiznal jen 15% úrok z prodlení, který běžel od doby, kdy se Feri o požadovaných částkách dozvěděl. Předseda senátu pak v souvislosti s rozsudkem v prvé řadě poukázal na to, že úkolem senátu nebylo znovu jakkoliv hodnotit důkazy, ale zabývat se tím, jak s nimi prvoinstanční soud nakládat. A v tomto ohledu neshledal žádná pochybení např. v podobě opomenutí důkazů či jejich nesprávného hodnocení.
Soudce se vyjadřoval i k určené délce nepodmíněného tříletého trestu, jako státní zástupce uznal, že je poměrně přísný, ale ne neadekvátní. Poukazoval přitom na škodlivost posuzovaného trestného činu. Jak také zaznělo, v podstatě nebyl žádný důvod k tomu, aby se dalo uvažovat o tom, že by odvolací soud trest jakkoliv snížil. Jedinou polehčující okolností pro Feriho totiž bylo, že byl až do tohoto procesu trestně bezúhonný.
Dehonestace a žádná lítost
Ačkoliv Feri kvůli řízení rezignoval na poslanecký mandát, svou vinu od počátku odmítá. Jeho chování u soudu pak nakonec mohlo být i přitěžujícím. Jak totiž uvedl státní zástupce Aleš Cimbala, „u obžalovaného nevidíme žádné prvky sebereflexe, které by mohly vést k úvahám, že k němu mohlo být v rámci ukládání trestu přistupováno shovívavěji. Jeho osobnostní rysy neodpovídaly tomu, co by bylo možné hodnotit jako nějakou polehčující okolnost.“ Cimbala také dodal, že se Feri k obětem během procesu choval dehonestujícím způsobem a také se dopouštěl stereotypizace, protože nepřipouštěl, že oběti mohly být paralyzovány a třeba právě proto nevyjádřily přímý nesouhlas se sexuálním stykem. Pohrdavé chování přitom vyčítal Ferimu již loni také Obvodní soud.
Feri si pak rozsudek vyslechl bez projevů výraznější emocí a po ochodu z jednací síně uvedl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. „Žít v právním státě znamená respektovat i ty rozsudky, se kterými bytostně nesouhlasíme, o věcech, které se nikdy nestaly (…). Trvám na tom, že k žádnému znásilnění nikdy nedošlo,“ uvedl.
Jak definovat znásilnění?
Navzdory Feriho výhradám je faktem, že aktuální rozhodnutí de facto odkazuje k připravované novele trestního zákoníku (nyní je v Senátu), která obsahuje redefinici trestného činu znásilnění. Nově bude totiž platit, že znásilnění je každý pohlavní styk, který proběhne proti vůli oběti. To pak pomůže právě řadě obětí, které se nebránily.
„Jsem přesvědčená o tom, že dnešní verdikt je důležitým vzkazem pro oběti sexualizovaného násilí, ale i pro ty, kteří se ho dopouští,“ uvedla tak vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková s tím, že soud nyní de facto již potvrdil, že znásilnění pokrývá i případy, kdy se oběť nebrání a tzv. zamrzne, což je jedna z možných fyziologických reakcí organismu na stres a strach.
