Proč potřebujeme všeobecná lycea?
Počínaje příštím rokem, potažmo školním rokem 2025/26, bude v Česku spuštěno vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. To má být novou alternativou dominantní části všeobecného vzdělávání, tedy gymnázií. A zároveň má rozšířit stávající oborovou nabídku lyceí, která byla prozatím zaměřena jen odborně (v čemž, ostatně, tkvělo jejich základní specifikum). „Lycea budou studenty připravovat na další studium na vyšších typech škol, ale budou mít výhodu, kterou nemá odborná část středního školství,“ dodal Fiala s tím, že zavedení nového oboru je zároveň reakcí na poptávku ve společnosti a snaha o posílení kapacit v oblasti všeobecného vzdělávání. Faktem přitom je, že zatímco v loňském roce v Česku fungovalo 190 lyceí, letos se již jedná o 222 – a hlásilo se na ně na 24 tisíc žáků, což značí zájem o tento typ vzdělávání. Během příštího roku by pak mělo přibýt na 60 dalších, všeobecných lyceí.
Jak také zaznělo na brífinku ministerstva školství z úst premiéra Fialy, zavedení nového oboru je naplněním vládního programu a také potřebným krokem ke změně a úpravě vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám společnosti 21. století a odrážel také požadavky, které mají dnes mladí lidé. „Myslím, že děláme krok, který je naprosto nezbytný a potřebný,“ shrnul tak Fiala. Ministerstvo školství tedy spustí testovací část projektu a do června následujícího roku vzniknou v zapojených školách vzdělávací programy, dle nichž se bude od září 2025 na všeobecných lyceích vyučovat.
A proč všeobecná lycea nepotřebujeme?
Ačkoliv ministerstvo školství a premiér se zdají být o potřebě všeobecných lyceí přesvědčeni, kritických hlasů se okamžitě začala ozývat spousta. Např. dle Asociace středních průmyslových škol nedává smysl, aby lycea měla akademický charakter. „Trh práce nepotřebuje všeobecné vzdělávací obory, my jsme průmyslová země, potřebujeme lidi, kteří budou schopni fungovat,“ uvedl předseda Asociace Jiří Zajíček.
Kritika samozřejmě zaznívá i ze strany vládní opozice. Podle poslance Zdeňka Kettnera (SPD), místopředsedy výboru pro vědu vzdělání a kulturu, navíc nový obor nijak neprospějete tomu, co se aktuálně ve školství děje. „Je to v horkých obrysech vyhozený míč, nevím, zda to bylo prokonzultováno se zaměstnavateli, Hospodářskou komorou apod. Argumenty jsou navíc protichůdné. Nevím, co vlastně vláda chce,“ narážel de facto na totéž, co již zmínil Zajíček. Dle Kettnera by pak bylo jednodušší spíš v rámci existujících lyceí umožnit kombinaci oborů (což nyní nelze). „Vytvářet další typ vzdělávání je krok špatným směrem – je to spíš jen snaha zvýšit kapacitu všeobecného vzdělávání,“ uzavřel s tím, že se obává i poměrně časného termínu realizace a faktu, že v rámci „testovacího režimu“ nebude odučen ani jeden klasický školní rok.
