Podezřelé nákupy zbraní?
Jak by měli prodejci zbraní a střeliva identifikovat „podezřelé“ chování zákazníků? Mezi určené indicie patří agresivní chování a komunikace, užívání nenávistných výroků, projevy apatie či nákup neobvyklého množství nadlimitních zásobníků (což je vymezeno počtem pět a více). Mnozí prodejci si ale určením „podezřelosti“ nejsou zrovna jistí a upozorňují, že není přesně řečeno, co mají hodnotit jako podezřelý nákup nebo chování zákazníka – a požadované hodnocení je tak víceméně jen subjektivním posouzením vlastních pochyb. Jak navíc připustil policejní ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, Milan Prchal, „pro každého znamená podezřelé chování něco jiného.“ Tomu pak odpovídá i fakt, že od počátku letošního roku hlásilo „podezřelý nákup“ jen skutečně pár prodejců – a např. v Praze vůbec žádný.
I kvůli nejasné definici „podezřelého chování“ však již ministerstvo vnitra chystá novelu zákona o zbraních a střelivu, která by měla údajně projít zrychleným řízením tak, aby vstoupila v platnost již od července. Novela by pak mj. právě podezřelé chování měla vymezit mnohem jasněji – a měla by přímo stanovovat povinnost prodejců odpovídající chování hlásit. Přesto se zároveň ozývají hlasy, že přehodit zodpovědnost na prodejce příliš velký smysl nedává – a to především proto, že policie, která musí každému držiteli zbrojního průkazu k nákupu každého jednotlivé zbraně vydat speciální povolení, má mnohem lepší přehled o problematice. Prodejci totiž nevědí, zda zákazník např. nenakoupil další zbraně někde jinde – zatímco policie v registru tyto informace vidí.
I zdravotní stav hraje roli
Kromě hlášení podezřelého chování těch, kdo si zbraně a střelivo kupují, by policie chtěla také vědět o změnách zdravotního stavu držitelů zbraní. Právě proto by mělo dojít k propojení registrů pacientů a držitelů zbraní. Tyto registry by ale měly pouze informovat o tom, zda člověk je, či není držitel zbrojního průkazu (nikoliv tedy zbraně). V případě vážnějších psychických obtíží pacientů – držitelů zbrojních průkazů – by pak lékaři měli být také povinni informovat policii. Celý systém se připravuje k pilotnímu testování. Pokud projde novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, začne platit od příštího roku.
Počty držených zbraní v Česku rostou
Počet držitelů zbrojních průkazů v Česku v čase roste. Loni jich bylo téměř 320 tisíc, což je ve srovnání s rokem 2014 o téměř 30 tisíc více. Ještě markantněji stoupá počet registrovaných zbraní. Zatímco v roce 2014 jich bylo necelých 780 tisíc, v roce 2024 jejich počet dle informací Policie ČR dosáhl k téměř 1,1 milionu. Držiteli zbrojních průkazů jsou v dominantní většině muži – a nejčastěji jsou zbraně pořizovány kvůli ochraně života, zdraví nebo majetku. V důvodech pro pořízení zbraně dále figurují sportovní a lovecké účely. Z profesních důvodů, tedy kvůli výkonu zaměstnání, je pak držitelů zbrojních průkazů ve srovnání s ostatními skupinami nejméně.
