Z obalů mizí PFAS
PFAS je skupina tisíců chemických látek, které se díky svým vlastnostem využívaly v řadě výrobků. V potravinářství měly praktickou funkci – obal díky nim nepropustil tuk ani vodu a například pizza nebo smažené jídlo se nepromastily krabičku. Problémem ale je, že tyto látky jsou mimořádně odolné. V přírodě se rozkládají jen velmi obtížně, a proto se pro ně vžilo označení „věčné chemikálie“.
Právě jejich používání v potravinových obalech nyní evropská pravidla výrazně omezují. Výrobci tak budou muset hledat jiné materiály a technologie, které zajistí podobné vlastnosti bez využití PFAS. Odborníci pak nová pravidla z hlediska jejich významu přirovnávají např. k zákazu DDT v 70. letech minulého století.
Obavy z dopadů PFAS přitom nejsou nové. Výzkum se jejich působením na lidský organismus zabývá řadu let a odborníci sledují například možné souvislosti s některými nádorovými či imunitními onemocněními. Samotné omezení v potravinových obalech proto představuje podle odborníků důležitý, ale pouze dílčí krok – s PFAS se lidé mohou setkávat i v dalších výrobcích a prostředí.
Odpovědnost se přesouvá na firmy
Nová pravidla zároveň více přenášejí odpovědnost za obaly na podnikatele, kteří je používají. Firmy tak budou muset sledovat nejen samotný výrobek, ale stále více také materiál, ve kterém ho prodávají. Změny se dotknou celého řetězce – od výrobců obalů přes potravinářské podniky až po obchody a e-shopy.
Firmy už proto upravují některé výrobní postupy. Zjednodušují konstrukci obalů, například u PET lahví, nahrazují některé plastové výplně v balících recyklovatelnými materiály a zvyšují podíl recyklátu. Problémem ale zůstává, že část konkrétních technických požadavků, které budou platit v dalších letech, podnikatelé stále neznají do detailu.
Za pár let budou obaly vypadat jinak
Vedle aktuální novinky počítá evropská regulace s postupnými změnami až do konce této dekády. Od února 2027 mají například gastronomické provozy umožnit zákazníkům, aby si jídlo nebo nápoje nechali připravit do vlastních nádob. Změna se tak může dotknout restaurací, rychlého občerstvení, kaváren i dalších provozů.
Od roku 2028 má následovat jednotnější (celoevropský) systém značení obalů. Spotřebitelé by měli z piktogramů jednodušeji poznat, do jakého odpadu konkrétní obal patří.
Mohlo by vás zajímat
Dalším významným milníkem bude rok 2030. Do té doby mají být obaly postupně navrženy tak, aby byly recyklovatelné, a pravidla mají zároveň omezovat používání některých jednorázových plastových obalů a podporovat využívání recyklovaného materiálu.
Firmy chtějí změny, chybí ale podrobnosti
Obchodníci i výrobci obecně připouštějí, že omezení zbytečných obalů a větší využívání recyklovaných materiálů dávají smysl. Problémem je však praktické zavádění nových pravidel. Podnikatelé upozorňují, že vývoj nového obalu může trvat měsíce až roky. Musí splnit nejen ekologické požadavky, ale zároveň musí chránit výrobek, vydržet přepravu a v případě potravin také splňovat hygienické a bezpečnostní požadavky.
Ovšem změnit a vyvinout obal je relativně náročné a technické předpisy Evropské unie zatím nejsou známé v potřebném detailu. Složitost zavádění připouští také ministerstvo životního prostředí.
Změny mohou zaplatit spotřebitelé
Ekologičtější obaly ale nemusí být pro výrobce levnější. Nové materiály, úpravy výrobních linek i změny logistických procesů mohou znamenat vyšší náklady. Ty se následně mohou promítnout do cen zboží.
Podle odhadů může jednotlivá změna obalu znamenat pro zákazníka navýšení ceny v řádu korun. Při započtení mnoha různých výrobků by tak domácnosti mohly v příštích letech zaplatit za změny obalů celkově tisíce korun navíc.
Právě cena proto bude jedním z hlavních témat celé obalové reformy. Cílem Bruselu je omezit množství odpadu a nebezpečných látek, firmy ale současně čeká rozsáhlá přestavba systému, která se může postupně promítnout do cen napříč celým trhem.
