Tejc chce změnu pro nejzávažnější trestné činy
Současná hranice trestní odpovědnosti v Česku je 15 let. Tejc nyní zvažuje, že by se pro vybranou skupinu nejzávažnějších činů posunula na 13 let. Mohlo by jít například o skutky, za které lze uložit výjimečný trest.
Ministr podle aktuálních informací nepočítá automaticky s plošným snížením hranice. Taková varianta by totiž znamenala trestní řízení i u méně závažných provinění a podle Tejce by mohla výrazně zatížit celý systém. Koalice se proto podle něj přiklání spíše k omezenému výčtu nejzávažnějších činů.
„Neroste výrazně celkový počet trestných činů, ale roste agresivita a brutalita pachatelů,“ uvedl Tejc při představování analýzy. Podle něj právě tento vývoj otevírá otázku, zda současné nastavení odpovědnosti odpovídá situaci.
Opozice data interpretuje jinak
Proti návrhu už zaznívají výhrady. Kritici upozorňují, že dostupná data sama o sobě neposkytují jednoznačný důkaz o dramatickém růstu brutality násilných činů páchaných dětmi mladšími 15 let.
Podle výboru pro práva obětí Rady vlády pro lidská práva současné vědecké poznatky takový trend jasně nepotvrzují. Výbor zároveň doporučil soustředit se především na koordinovanou prevenci, práci s dětmi a dostupnost navazujících služeb. Tatáž stanoviska pak zastává i opozice.
Děti pod 15 let už dnes mohou skončit v ústavní péči
Ani v současném systému neplatí, že dítě mladší 15 let nemůže být za závažný čin nijak postiženo. Soudy mohou pracovat se specifickými opatřeními, například ochrannou výchovou, ochranným léčením, dohledem probačního úředníka nebo výchovným programem.
Nejpřísnějším opatřením je ochranná výchova. Podle ministerské analýzy ji soudy loni uložily ve 29 případech. Děti přitom nemají být automaticky umisťovány do běžného vězeňského systému.
Mohlo by vás zajímat
Právě fungování výchovných zařízení patří mezi další sporné body. V současnosti se v nich mohou potkávat děti s velmi odlišnými příběhy – například ty, které přišly o rodinné zázemí, i děti, které se dopustily závažného protiprávního jednání.
Vězení pro děti? Tejc mluví o zvláštním režimu
Ministr zároveň zdůrazňuje, že cílem nemá být posílat třináctileté či čtrnáctileté pachatele do běžných věznic. Jednou z variant je upravit režim ve stávajících výchovných zařízeních, případně vytvořit specializovaná oddělení určená pro tuto skupinu.
Takové pracoviště by mělo být nastaveno s ohledem na věk pachatelů a spojovat bezpečnostní opatření s intenzivní psychologickou, terapeutickou a vzdělávací péčí. Tejc podle dostupných informací počítá s menšími kolektivy a specializovaným přístupem. Václav Pláteník (KDU-ČSL) však upozornil, že případná změna pravidel by vyžadovala dostatek odborného personálu a zároveň mnohem větší podporu práce s rodinami, školami a sociálními službami.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová zároveň upozornila, že případné snížení věkové hranice musí být spojeno s rozsáhlejší změnou systému výchovných ústavů. Podle ní současné fungování zařízení není možné jednoduše ponechat beze změny.
Návrh má projít odbornou i politickou debatou
Tejc chce o návrhu jednat nejen s koaličními partnery, ale také s opozicí. Do debaty mají vstoupit odborníci z justice a dalších oblastí, například psychiatrie či sexuologie. Podle současného harmonogramu by ministr mohl konkrétní návrh předložit nejdříve v průběhu příštího roku. Pokud by následně prošel legislativním procesem, účinnost by připadala v úvahu nejdříve od července 2028.
O případné změně tak ještě zdaleka není rozhodnuto. Vedle samotné hranice trestní odpovědnosti se bude řešit také to, kde by mladí pachatelé pobývali, kdo by s nimi pracoval a jak by stát zajistil, aby bezpečnostní opatření zároveň plnila výchovný a resocializační účel.
