Co ukázala data?
Podle průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů agentury IPSOS pro Českou spořitelnu má téměř polovina Čechů nějakou půjčku, každý čtvrtý Čech jich má dokonce více jak tři. Ze shromážděných dat pak také plyne, že většina (64 %) těchto půjček je bankovních a nejčastěji lidé přistupují k úvěrům hypotečním a spotřebitelským. Zatímco 75 procentům těch, kdo si půjčku vzali, tyto peníze pomohly ke zvýšení kvality života, dalších 26 procent již má také zkušeností s exekucí a 4 procenta mají problém své závazky splácet. Třetina z nich pak svou situaci řeší novou půjčkou, přičemž ovšem bohužel platí, že lidé s více dluhy se nakonec mohou dostat až do exekuce. Nejhorší je pak situace na Ústecku, kde je v exekuci na 14 procent obyvatel.
Dluhy a neschopnost splácet
Právě v případě narůstajících dluhů a následně vznikajících exekucí se jasně ukazuje, že je velký rozdíl mezi těmi, kdo si berou půjčky bankovní, a těmi, kteří se uchýlí k těm nebankovním. „Během covidu a vysoké inflace jsme sledovali, co to s půjčkami dělá. Na straně bank neevidujeme nijak vyšší problémy se splácením, tento problém se stále týká objemu okolo 2 % půjčených peněz. Je ale možné, že v případě nebankovních půjček to bude více,“ uvedla Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví z České spořitelny.
Nebankovní půjčky se pak často pojí také s řadou souvisejících rizikových faktorů vedoucích až k předlužení. „Jednat se může o nízký příjem, neschopnost tvořit si dlouhodobou finanční rezervu, nutnost splácet více půjček či úhradu nájemního bydlení. V těchto případech riziko předlužení narůstá,“ vysvětlila Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu AV ČR. Dle jejích slov sice mohou být úvěry i prospěšné, ovšem musejí domácnosti z dlouhodobého hlediska něco pozitivního přinášet – a členové domácnosti také musejí být schopni úvěr splácet. „Objektivně by splátky úvěrů neměly tvořit více než 30 % čistého příjmu. Jsou ale i domácnosti, které to přesahují, a přesto to pro ně problém neznamená,“ dodala s tím, že v těchto případech se ale obvykle jedná o domácnosti tvořené vysokoškoláky s dobrým finančním zázemím.
Neschopnost splácet?
Když už se člověk ocitne v situaci, kdy své závazky není schopen splácet, měl by urychleně začít s bankou jednat. Ta může nabídnout snížení splátek, jejich odklady, stejně tak je možné pokusit se o konsolidaci půjček apod. „Je třeba začít se k půjčce stavět aktivně a začít tu situaci řešit co nejdřív,“ uzavřela pak Monika Hrubá.
