Dnes je 21. 12. 2025 a svátek má Šimon

Fregatky: Ptáci, kteří bez ostychu kradou potravu jiným ptákům a nevyhýbají se ani kanibalismu

Fregatky jsou skuteční piráti tropických moří a využívají rychlosti a hbitosti svého letu k olupování jiných mořských ptáků o ulovenou potravu.

Dlouhými štíhlými křídly a vidličnatými ocasy připomínají obrovské rorýsy dovádějící nad hladinou oceánu či z velké výšky střemhlav nalétající na své oběti.

Velký hrdelní vak samců

Nejcharakterističtějším znakem samců všech pěti známých druhů fregatek je jejich hrdelní vak, který během toku změní barvu z původní oranžové na ohnivě červenou a nafoukne se jako míč tak, že hlava nad ním skoro zaniká. Vak je přitažlivý pro poletující samice a současně varuje ostatní samce před porušením hnízdního teritoria. Samec sedí na zemi s rudým vakem namířeným k obloze a chřestí zobákem. Jakmile se samice dá přilákat, fregatky se na zemi spáří a pak společně sbírají větve na stavbu hnízda. Často je, což je pro ně příznačné, kradou z hnízd jiných mořských ptáků.

Kanibalismus

Samice snáší jedno velké bílé vejce, a když se vylíhne mládě, oba rodiče se starají o jeho bezpečnost a chrání je před útoky ostatních fregatek, které se nijak nevyhýbají občasnému kanibalismu. Mláďata se sice úplně opeří za pět měsíců, ale ještě dalšího půl roku jsou zcela závislá na svých rodičích. V tomto období se učí létat.

Praví mistři letu, ale nemilosrdní zloději

Dospělé fregatky jsou mistři letu. Plachtí bez námahy, využívají vzestupného proudění vzduchu pro nabrání výšky a dokáží se celé hodiny vznášet bez pohybu křídel. Fregatky stejně jako chaluhy se hlavně přiživují na kořisti ulovené jinými mořskými ptáky – tropickými tereji rodu Sula, pelikány, kormorány a racky. Jakmile zahlédnou ptáka, který se s voletem naplněným potravou vrací ke svému hnízdu, začnou ho pronásledovat a nemilosrdně ho přitom klovají do ocasu a křídel, dokud svůj úlovek nezvrátí. Ten pak fregatka obratně chytí ve vzduchu a pozře.

Loví-li fregatka sama, používá metodu „popadni a prchni“. Dlouhým zahnutým zobákem krade potravu mláďatům jiných mořských ptáků, které nechali rodiče chvíli bez dozoru.

Fregatky často zakládají své kolonie blízko kolonií jiných ptáků, které pak pravidelně přepadají. Loví též na moři a zdá se, že jejich oblíbenou potravou jsou létavé ryby. Chytají je za jejich „letu“, když je nad hladinu vypudí lovící delfíni a hejna velkých dravých ryb. Fregatky uchvátí všechno jedlé, co leží či plave na hladině: zdechliny, olihně a příležitostně i mladé mořské želvy. To vše fregatka zvedne z hladiny a ani ji nezčeří.

Lehkost a eleganci fregatek ve vzduchu vystřídá těžkopádnost na zemi. Jejich drobné nohy nejsou způsobilé k chůzi, takže fregatky mohou jen hřadovat na větvích či dřepět na zemi s nohama a běháky nemotorně složenými pod tělem.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...