Průzkumníci hledají nový domov
Pradávní lidé na Jávě mohli jen stěží zahlédnout vzdálené ostrovy vedoucí k obrovskému a neobydlenému kontinentu. Přesto se vydali na jih, k pevnině, kterou dnes nazýváme Austrálií. Ne všechny ostrovy v jižním Pacifiku byly obyvatelné – přesto ty, kde byla pitná voda, dostatek stínu a vhodný úkryt, se staly malým rájem i pro první lidské osadníky.
Starověká pevnina Sahul, složená z dnešní Austrálie, Nové Guiney a Tasmánie, nebyla od Sundy – jihovýchodní Asie – vzdálena víc než 50 kilometrů. Ačkoli její obyvatelé Sahul nikdy neviděli, mohli být upozorněni kouřem lesních požárů či vůní vegetace hnané větrem. Přesun na nový kontinent pro ně představoval jen pokračování známého způsobu života, součást postupného přesídlování druhu Homo sapiens z Afriky, jež trvalo tisíce let.
Vytvářejí plavidla a objevují pevninu
Na ostrovech Timor a Sulawesi byl dostatek materiálu pro stavbu vorů – kmeny palem a bambusových segmentů. Prvním průzkumníkům se nový domov na Sahulu zalíbil: země byla plná vačnatců a jiné zvěře. Není náhodou, že po příchodu lidí některé druhy rychle vyhynuly.
Určit stáří prehistorických kamenných nástrojů z nalezišť v Malakunanji, Allenově jeskyni nebo ve Wareenu na Tasmánii pomocí radioaktivního uhlíku C14 není jednoduché. Suchý písek není dost stabilní, aby určoval původní hloubku, ve které se nástroje nacházely. Přesto většina odborníků souhlasí, že tato naleziště svědčí o přítomnosti lidí na Sahulu před čtyřiceti tisíci lety.
V roce 1998 bylo oznámeno, že muž nalezený u jezera Mungo žil před 62 tisíci lety, ale radiometrická metoda byla později zpochybněna – uran v písku, který určoval stáří, nebyl odebrán z blízkosti kostry. Přesnější odhady dnes naznačují, že muž žil přibližně o 20 tisíc let později.
Migrují podél pobřeží a osídlují kontinent
Umístění nalezišť ostatků se shoduje s pobřežní migrací a průzkumem řek. První Australané se zřejmě nikdy nedostali do vnitrozemí. Přesto stáří naleziště v Jinmiumu dokládá, že před 22 tisíci lety už původní obyvatelé pronikli do střední části kontinentu a podrobili si i poušť.
Ve folkloru dnešních aboriginců se nenachází nejmenší památka na moře – potvrzuje to, že jejich předkové se vyvíjeli jako součást pevné země, nikoli námořní civilizace.
