Dnes je 26. 6. 2026 a svátek má Adriana

Sv. Zdislava z Lemberka – pěti mrtvým prý dala povstati z már, slepcům kouzlem zrak zpět navracela…

Postava této naší světice je natolik opředena legendami, že nemůžeme s jistotou říci, co je pravda a co už pověst. Přesto má její osobnost význam, který daleko přesahuje hranice času – a nakonec i náboženství.

Jaký byl její původ?

Zdislava se narodila kolem roku 1220 v Křižanově, do mocné rodiny českého šlechtice Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibyly, která pocházela až ze Sicílie. Sibyla se do země dostala společně s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I.

Reklama

Přibyslavovi patřily rozlehlé statky na tehdy téměř neobydlené Českomoravské vrchovině. Nedočkal se ale mužského potomka, měl tři dcery. Zdislava prý po své matce zdědila půvab, ale již jako mladá projevila přání zasvětit se duchovnímu životu v klášteře.

Manželství se nám přesto jeví jako šťastné

Byla však na přání rodiny zasnoubena s českým šlechticem Havlem, který tehdy ještě nepoužíval přídomek z Lemberka. Havel vlastnil rozsáhlé statky v severních Čechách, hlavně v tehdejším podhůří Lužických a Jizerských hor. Tyto pozemky získali jeho předkové za věrnou službu Přemyslovcům.  Havel nechal postavit na svou dobu mohutný hrad Löwenberg, dnes známý jako Lemberk. Tam se manželé usadili, přičemž oba pravděpodobně v zimě pobývali i v nedalekém Jablonném.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Na popud Zdislavy a za podpory jejího manžela začal v kraji působit řád dominikánů. V Jablonném v Podještědí a v Turnově nechala vybudovat nové kláštery a kostely. V době manželovy časté nepřítomnosti se také starala o chod panství a jeho obranu, neboť doba byla těžká – byla to éra téměř neustálých bojů a občanských válek, do kterých se zapojoval i Havel, jako pobočník Václava I. Za své služby dostal Havel od krále město Kladsko s okolím.

Se Zdislavou měli čtyři děti – dceru Markétu a syny Havla, Jaroslava a Zdislava. Ti poté vlastně založili šlechtický rod Lemberků.

Proslula jako léčitelka

Zdislava proslula svou péčí o nemocné. Po roce 1250 založila špitál v Jablonném. Postupně se rozšířila zpráva, že paní Zdislava dokáže uzdravovat a Jablonné se začalo plnit lidmi. Nevíme, co to bylo za sílu, kterou tato žena vládla, ale podle legend uzdravovala i malomocné, slepé, dokonce křísila mrtvé.

Sama zemřela poměrně brzy, zřejmě počátkem roku 1252, tedy ve věku kolem 31 let na hradě Lemberku, příčinu úmrtí však neznáme. Její činnost měla ohlas již velmi brzy, její kult se možná projevoval už za jejího života. V dalších stoletích sice o ní nemáme žádné zprávy, ale její kult se obnovil v 16. století, jeho plné rozšíření nastalo pak ve století devatenáctém.

Roku 1995 byla papežem Janem Pavlem II. v Olomouci prohlášena za svatou. Roku 2002 byla vyhlášena patronkou Liberecka.

 

Doporučujeme

Revue

Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Mořské panny patří mezi nejznámější bytosti světových legend. Jsou jen produktem lidské fantazie, nebo se za nimi skrývají neznámí obyvatelé oceánů? Zprávy námořníků, rybářů i obyvatel pobřežních oblastí tuto otázku ...
Co se opravdu odehrává v naší hlavě? Tajemství vědomí a podvědomí

Co se opravdu odehrává v naší hlavě? Tajemství vědomí a podvědomí

Lidský mozek nepřetržitě zpracovává obrovské množství informací, z nichž si uvědomujeme jen nepatrnou část. Zatímco některé podněty proniknou do našeho vědomí, jiné zůstávají skryté v podvědomí a ovlivňují naše jednání, ...
Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Když archeologové v roce 1912 odkryli v egyptské Amarně bustu královny Nefertiti, našli dílo, které dodnes patří k nejslavnějším uměleckým pokladům starověku. Dokonale zachovalá tvář legendární panovnice fascinuje odborníky i ...
Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Na první pohled se zdají univerzitní kampusy důstojné a bezpečné. Ale co když jejich stěny skrývají temná tajemství? Od strašidelných pokojů přes stíny obětí až po přízraky studentů – některé ...
Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Piraňa červená patří mezi nejslavnější sladkovodní ryby světa. Její ostré zuby a pověst nemilosrdného zabijáka inspirovaly filmaře i spisovatele. Skutečnost je však o něco složitější. Přestože jde o schopného predátora, ...
Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Kdysi pulzovala životem, dnes v nich zní jen vítr a ozvěny minulosti. Města opuštěná lidmi, ale podle mnohých ne zcela prázdná. Katastrofy, války i lidská chamtivost z nich udělaly místa, ...
Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Proč neandrtálci, naši nejbližší příbuzní, zmizeli z povrchu Země, zatímco Homo sapiens ovládl svět? Vědci se už desítky let snaží rozluštit jednu z největších záhad lidských dějin. Nové genetické výzkumy ...
Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Austrálie je domovem mnoha nebezpečných tvorů a žije zde i nenápadný hmyz, který dokáže způsobit mimořádně bolestivé zranění. Mravenec býčí patří mezi největší a nejagresivnější mravence na světě. Jeho bodnutí ...
Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Na odlehlé farmě v americkém Tennessee se začátkem 19. století odehrávaly události, které dodnes patří k nejděsivějším případům paranormálních jevů v dějinách Spojených států. Neviditelná síla tahala lidi z postelí, ...
Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i ...
Reklama
Reklama
Reklama