V důsledku války, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko, do Česka uprchlo přibližně půl milionu Ukrajinců, kteří zároveň zažádali o dočasnou ochranu. Řada z nich se sice následně zapojila do pracovního procesu, mnozí však Česko postupně zase opustili – buď zamířili za dalšími příbuznými do jiných zemí, nebo se vrátili zpět na Ukrajinu. Z původního půl milionu uprchlíků jich tak na našem území aktuálně zůstává lehce přes 200 tisíc. Související výdaje pak do konce letošního ledna přesáhly 28 mld., což je méně, než vláda původně očekávala. „Sociální dávky činily necelých 10 miliard, necelých 5 miliard zaplatil stát do systému veřejného zdravotního pojištění a dalších necelých 5 miliard stálo ubytování uprchlíků, ať už u lidí v jejich bytech, domech nebo u provozovatelů hotelů a penzionů,“ shrnul ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Z původně zamýšlených 5 mld. na zdravotní péči ale uprchlíci nakonec využili méně než polovinu, konkrétně 2 mld.
Ze státní kasy sice byly hrazeny mnohé výdaje, se zvládnutím přílivu uprchlíků však významně pomáhala také uprchlická asistenční centra, která všem příchozím poskytovala cenné rady, vyřizovala mnoho administrativních úkonů a nabízela také různé formy pomoci, např. hledání bydlení či práce. Tato centra vznikla ve všech krajích – a byla jimi také financována. O služby těchto center je přitom velký zájem i nyní. Ačkoliv náklady na jejich provoz měly být následně propláceny státem, dle hejtmanů se platby zpožďují, což jim komplikuje další investice. Celkové náklady ve všech regionech se přitom vyšplhaly k cca 190 milionům. Ministr financí ale prodlevy v úhradách popírá. „Peníze pravidelně odcházejí a takový požadavek o zpoždění nemám,“ uvedl přímo Stanjura.
Úspěšná integrace
Faktem je, že velká část běženců si v průběhu pobytu v Česku našla také pracovní místo. Konkrétně od počátku války si práci dle dat Úřadů práce v Česku našlo přes 190 tisíc uprchlíků, letos v lednu jejich počet (i vzhledem k tomu, že řada z nich již Českou republiku opustila) klesl na 94 tisíc. Ukrajinští uprchlíci uplatnění nalezli převážně v méně kvalifikovaných profesích, nejčastěji působí/působili jako montážní dělníci, obsluha strojů či jako pracovníci ve stavebnictví. Jak také data ukazují, na odvodech tak mnoho zaplatili zpět do státní kasy. Motivováni k tomu, aby si našli zaměstnání, pak mají být i další nově příchozí.
Jak na situaci s ročním odstupem nahlížejí Češi?
I když prvotní vlna uprchlíků byla pro Česko skutečně velkým náporem, ani rok poté kroky české vlády veřejnost dle průzkumu CVVM nehodnotí nijak negativně. Jak data jasně ukázala, s přijímáním ukrajinských uprchlíků souhlasí více jak 70 % Čechů, dle většiny z nich (62 %) by jim však Česko mělo poskytovat azyl jen dočasně – než se budou moci vrátit do vlasti. Nesouhlas s přijímáním uprchlíků naopak vyjádřilo na 27 % dotazovaných. Více než polovina dotazovaných také za největší hrozbu dnešní doby považuje Rusko a válku.
