21,5 roku v penzi – ovšem v jakém stavu?
Jak ukázala analýza Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou jí vypracovala Resortní důchodová komise, plánuje vláda prodlužovat věk odchodu do důchodu postupně, a to dle věku dožití. Ti, kterým je nyní 57 a méně let, by tak již dle uvažovaného nového systému mohli do penze odcházet později. Jak totiž analýza ukazuje, právě věk dožití v budoucnu poroste, a tak je nutné věk odchodu do důchodu zvýšit. Lidé by pak ale i tak měli v penzi strávit fixních 21,5 roku – tedy podobně, jako je tomu nyní. To sice na papíře vypadá hezky, ozývají se však hlasy ze strany odborné veřejnosti. A ty upozorňují, že zvyšující se průměrná délka dožití ještě neznamená dožití ve zdraví. Tímto argumentem pak operuje nakonec i opozice, která jakékoliv změny v odchodech do důchodu odmítá. „Věk dožití neznamená, že se toho věku dožijete ve zdraví,“ uvedla tak přímo Alena Schillerová (ANO).
Kromě opozice se proti změnám staví i odbory. „Jsme jednoznačně proti, je to šílenost. Pro ročníky 2005 a mladší by to znamenalo, že půjdou do důchodu po 72. roce věku,“ uvedl Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. „Při představě, že dělám třeba v huti, je to zcela neakceptovatelné,“ dodal také. Vláda přitom právě náročná povolání chce zohledňovat a odchod do důchodu jim umožnit dříve. Problematické se ale zdá být určení toho, dle čeho přesně by se náročnost povolání měla určovat – zda jen dle stránky fyzické, nebo i psychické. Aktuálně však návrh jako náročné profese označuje např. hutníky, svářeče, brusiče apod.
Změna je nezbytná, jinak na důchody nebudou peníze
Navzdory nesouhlasným hlasům ze strany opozice i odborů je dle vlády český důchodový systém v případě, že k úpravám odchodu věku do důchodu nedojde, neudržitelný. Postupné prodlužování odchodu do penze by dle MPSV mohlo státnímu rozpočtu již v roce 2050 pomoci snížit roční deficit důchodového účtu až 1,5 % HPD. „Penzijní reforma je důležitou prioritou vlády, Česká republika si nemůže dovolit, abychom kolem roku 2040 neměli na důchodu,“ uvedl pak Ivan Bartoš (Piráti).
Pokud by vláda postupné prodlužování odchodu do důchodu po r. 2030 prosadila, změna by se dotkla již dnešních padesátníků. Ti by do penze odcházeli v 66 letech, čtyřicátníci v 67 a ti, kterým je méně než 35 let, až v 68. Stále by však měl být zachován průměrný čas trávený v penzi, a to zmiňovaných 21,5 roku. Každých pět let by také stát odchod věku do důchodu přehodnocoval.
Vláda se chce na reformě s opozicí dohodnout. Dle šéfky sněmovny, Markéty Pekarové Adamové (TOP09) však reformu může prosadit i bez toho. Jak totiž také uvedla, na jakékoliv kompromisy není možné čekat do nekonečna.
