Ukažme si na viníka
Snažit se najít příčinu, proč jsou v tuzemsku potraviny tak drahé, je jistě namístě. Podle Antimonopolního úřadu ale za vysoké ceny potravin nemohou kartelové dohody a ani nekalé praktiky. Příčinou naopak mohou být spíše dlouhodobé kontrakty, dozvuky covidu-19 či válka na Ukrajině. Ve své analýze se Antimonopolní úřad zpětně zaměřil na vývoj cen pětice základních potravin (mléka, másla, mouky, vajec a kuřecího masa) v posledních pěti letech, a to napříč celým řetězcem. Tedy od výroby až po maloobchodní prodej. Zabýval se také maržemi zemědělců, potravinářů i obchodníků.
Jak přitom analýza prokázala, najít jasnou příčinu, proč za potraviny platíme tolik, není možné. Kdybychom měli být konkrétní, tak Antimonopolní úřad zjistil např. u másla velmi malé nebo záporné přirážky obchodníků, naopak vysoké byly u mléka. Obchodníci si na 1 litr polotučného mléka přidávají v průměru 3 Kč. Přesto se dle učiněných závěrů nejedná o zjištění nijak alarmující.
Konec dohadům
Všechny strany táhnoucího se sporu nová zjištění přivítaly. Dle Miroslava Koberny, ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, jsou aktuální závěry také vzkazem pro ministra zemědělství, který sám často spekuloval o možnosti nekalé soutěže a kartelových dohod. „Jsme velmi rádi, že ÚOHS tu analýzu provedl, snad se tím ukončí kapitola osočování, kdo za to může. Není to nikdo, je to realita trhu,“ shrnul. Dodal také, že základní je cena zemědělské komodity, na niž se „nabalí“ další vlivy. Pokud razantně stoupne cena energie, cena práce ad., nutně se to nějak musí projevit. Nemluvě o tom, že průběžně rostou i ceny obalových materiálů a také tzv. „zelené poplatky“.
Jak se budou ceny dále měnit?
Ačkoliv ceny potravin v obchodech jsou v rámci meziročního srovnání stále až o čtvrtinu vyšší, podle Koberny by snad cenový vrchol měl být již za námi. Pozitivně by ceny čerstvých potravin mohla ovlivnit nastupující sezona zeleniny a ovoce. Zvyšuje se také dojivost, což by mohlo snížit ceny mléka a mléčných výrobků, a také nosnost slepic.
Dále by ceny mohla snížit opatření navrhovaná v rámci vládního konsolidačního balíčku – resp. minimálně si to slibuje vláda. Jiní jsou však spíše skeptičtí. To pak platí i pro Kobernu. „Neumím v tomto momentě říci, zda to ceny sníží, nebo zvýší. Ačkoliv na účtence se u potravin místo 15 % objeví 12 % DPH, u nápojů to zase bude 21 % místo 15 %. Takže ten spotřebitel to nijak moc ve výsledku spíš nezaregistruje,“ shrnul.
Ceny by však mohli ovlivnit i sami spotřebitelé svým chováním – ovšem spíše směrem k jejich navyšování. Objem prodaného zboží totiž i v důsledku narůstajícího zájmu o nákupy v zahraničí klesá, stejně tak lidé omezují i nákupy v akcích. To je sice na jednu stranu (s ohledem na omezení plýtvání) skvělé, na stranu druhou snižující se spotřeba znamená snížení výroby a zvýšení ceny…
