Vládní návrh na změny v důchodovém systému prošel po celkově 39 hodinách jednání. Ovšem jen díky tomu, že vládní poslanci stanovili hlasování jako pevný bod programu na konkrétní čas, a to bez ohledu na skutečnost, že do sněmovní debaty bylo přihlášeno ještě 34 opozičních poslanců. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tak v dané souvislosti hovořil o „nové totalitě“. Dle politického analytika Lukáše Jelínka se však k podobnému řešení uchylovaly i vlády v minulosti. „Pevně zařazené hlasování zkracuje jednání a nenutí vládu k tomu, aby s opozicí vedla jakýkoli dialog. Je to taková ´válcovací taktika´,“ shrnul také s tím, že šance opozice na úspěch u Ústavního soudu jsou dle jeho názoru malé. „Každé porušení jednacího řádu je protiústavní, ale porušení práv opozice nedosáhlo takové míry, aby soud musel zasáhnout,“ potvrdil pak také politolog, právní a odborník na ústavní právo Robert Zbíral.
Co se změní?
Ačkoliv opozice hovoří o tom, že vláda se rozhodla důchodce „obrat“, ta naopak ubezpečuje, že důchodci nijak ochuzeni nebudou. Jako problém se však ukázalo bezuzdné narůstání důchodů, které za poslední rok a půl stouply o 30 procent a jsou tak historicky nejvyšší. V průměru dosahují ke 20 tisícům. Cílem změn tedy je tento růst efektivně zpomalit. „Současným i budoucím starobním důchodcům důchody porostou, a to vždy o inflaci k prvnímu lednu každého nového roku. Zohledněno bude období předešlých dvanácti měsíců, a řádná valorizace bude o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd,“ vysvětlil Jurečka.
Dle jeho slov je to de facto návrat k systému, který v Česku platil do roku 2018. Pokud by pak měsíční inflace překročila více jak 5 %, hodlá vláda vyplácet mimořádné příspěvky (měly by pokrýt 60 % růstu cen) namísto mimořádných valorizací. Tato praxe totiž vedla především k tomu, že důchody rostly nejvíce těm, kteří je měli již tak nadprůměrné. Všechny kroky pak Jurečka vysvětlil snahou o dlouhodobou udržitelnost systému. Kromě toho v rámci novely prošlo také zpřísnění pravidel pro odchod do předčasného důchodu. Odchod do předčasného důchodu bude možný jen tři (namísto pěti) roky před řádným termínem a nutností bude také 40 let hrazení pojištění (namísto stávajících 35). „Děláme to proto, aby tu byly důstojné důchody pro děti a vnoučata současných starobních důchodců,“ uzavřel Jurečka.
Důchodová reforma jako nutnost
Schválená novela je jedním z prvních kroků směřujících k připravované důchodové reformě. Ta by měla být v souladu s programovým prohlášením vlády představena do konce letošního roku. Reforma by měla zajistit finanční udržitelnost prvního pilíře, ale i to, aby důchody pro další generace byly vytvářeny jiným způsobem a aby generovaly dostatečné příjmy. V letech následujících totiž bude klesat počet pracujících, což bude tak velký demografický náraz, že by se s ním první pilíř důchodového systému ve stávající podobě nebyl schopen vypořádat.
Vzhledem k tomu, že v senátu má vládní koalice většinu, je pravděpodobné, že novela na konci srpna pohodlně projde i horní komorou. Poté zákon poputuje k podpisu prezidentovi. Ten dle své mluvčí zaujme stanovisko až po přijetí normy.
