V ulicích metropole se momentálně nachází více než 38 tisíc hnědých popelnic, o které si lidé mohou požádat zdarma a třídit tak odpad ze svých domácností a zahrádek ještě efektivněji. Mnozí lidé ale netuší, že s obsahem těchto nádob je potřeba zacházet jinak než s kompostem na vlastní zahrádce. „Například podestýlka po domácích mazlíčcích může znamenat riziko kontaminace patogeny a parazity včetně jejich spór a následné znehodnocení obsahu celé nádoby. Takto znečištěný bioodpad kompostárny odmítají, k jeho dalšímu zpracování proto dochází až na bioplynové stanici,“ říká mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Rostlinný odpad má přitom velmi nízkou výhřevnost, takže ani ve spalovně z něj příliš užitku není. Samotný kompost je přitom pokladem, který dodává potřebné živiny do půdy například v pražských parcích. „Kompostování a důsledný sběr spadaného listí pomáhá i v boji s klíněnkou jírovcovou, kterou jsou napadené kaštany v metropoli. Účinnou obranou proti tomuto škůdci je sběr listí a následné kompostování, nebo spálení,“ dodává mluvčí Pražských služeb.
Podle dat z loňska se nejméně bioodpadu vyseparuje začátkem roku, nejvíce pak na jaře a na podzim. Lidé by ale mohli bioodpad třídit ještě mnohem více. Stále totiž platí, že přibližně 30 % obsahu směsného komunálního odpadu zbytečně tvoří kompostovatelná biologická složka. Do biopopelnic patří pouze rostlinný odpad. Je možné separovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky rostlin, zeminu z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu. Do nádob naopak nepatří všechny typy sáčků a obalových materiálů, kosti, kůže, oleje, mléčné výrobky, podestýlky domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, kontaminované piliny nebo hobliny a kůra.
