Padesát procent z růstu marže, ne ze zisku
Nová daň má dopadnout na velké firmy, které zpracovávají ropu a vyrábějí z ní rafinované produkty. Návrh počítá s hranicí ročních příjmů alespoň dvě miliardy korun a nejméně 50 milionů korun z rafinérské činnosti. Sazba má činit 50 procent z rozdílu mezi hrubou marží za roky 2026, respektive 2027, a srovnávací hodnotou za rok 2025. Nejde tedy o polovinu celkového zisku firmy, ale o mimořádné zdanění nárůstu marže. Opatření má být dočasné a vztahovat se na letošní i příští rok.
Kabinet opatření zdůvodňuje mimořádným růstem rafinérských marží na světových trzích a potřebou získat peníze na pomoc řidičům při zdražování paliv. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá, že by daň ohrožovala budoucí investice. „Nesdílím ten názor, že by tím byly jakékoliv investice či cokoliv ohroženo, protože to je něco, s čím ta firma nemohla počítat, ale spadlo jí to do klína. A myslím, že má český stát právo si tu část, kterou vynaložil pro občany a firmy, z těchto zisků sanovat,“ uvedla.
Opozice mluví o zákonu na míru
Proti návrhu se staví část opozice. Předseda ODS Martin Kupka opatření označuje za takzvaný „lex Orlen“, tedy zákon mířený na konkrétní společnost. Podle něj navíc není jisté, zda daň přinese očekávaný efekt, a sama o sobě nezlevní benzin ani naftu.
Spor se vede také o zpětnou účinnost. Vláda chce daň uplatnit už na marže dosažené od 1. ledna 2026, přestože zákon teprve prochází legislativním procesem. Schillerová namítá, že zdanění se týká výdělků dosažených v letošním roce, a proto jej považuje za přípustné. Opozice naopak upozorňuje na právní nejistotu a možné komplikace spojené s retroaktivitou.
Návrh nyní zamíří k dalšímu projednávání, mimo jiné do rozpočtového výboru. První čtení znamená, že poslanci podpořili pokračování legislativního procesu, nikoliv že už daň definitivně schválili.
Orlen upozorňuje na výkyvy v celém odvětví
V Česku fungují dvě rafinerie, v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Provozuje je skupina Orlen Unipetrol, kterou by se nové zdanění mělo přímo dotknout. Firma upozorňuje, že rafinérský průmysl je cyklický: období vysokých marží střídají časy, kdy se ziskovost výrazně propadá nebo se podnik dostává do ztráty.
Podle společnosti proto není vhodné posuzovat mimořádné marže izolovaně od dlouhodobého vývoje. Orlen také varuje, že opatření nemusí dopadnout jen na jednu firmu, ale může ovlivnit širší prostředí na trhu s pohonnými hmotami. V době, kdy Evropa řeší nedostatek rafinérských kapacit, se zároveň vede debata o tom, zda mimořádné zdanění nepřinese další nejistotu pro investice do tohoto odvětví.
Mohlo by vás zajímat
Vláda chce výnosem pokrýt pomoc řidičům
Zavedení daně kabinet spojuje s opatřeními, kterými se snaží zmírnit dopady drahých paliv. Od října snížil spotřební daň z nafty a obnovil regulaci maximálních marží čerpacích stanic. Výnos z rafinérské daně má pomoci pokrýt část nákladů těchto kroků i dalších výdajů spojených s růstem cen.
Zdražování pohonných hmot se už promítlo také do inflace. Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,5 procenta a nafta se přiblížila hranici 50 korun za litr. Analytici upozorňují, že dražší doprava může postupně zdražovat i další zboží, včetně potravin. Další vývoj cen bude záviset mimo jiné na situaci na světových trzích, nákladech výrobců a dopadu vládních opatření.
