Návrat k původnímu stavu nepomůže
Právě kvůli přesčasům ve zdravotnictví jednali v pátek ministři práce a sociálních věcí a také zdravotnictví se zástupci Sekce mladých lékařů. Nakonec oznámili, že objem přesčasů vrátí zpět na původní úroveň. Nemocnice by měly dostat také téměř 7 mld. na odměny lékařů. Přesto však lékaři své výpovědi z přesčasů zatím nestáhli. Dle jejich vyjádření se totiž nejedná o žádné koncepční řešení přetrvávajících problémů. „To, co sněmovna v zákoníku práce schválila, nepřineslo nic pozitivního. Nyní jsou ale nutné strukturální změny v českém zdravotnictví. Jak zástupci odborů, tak i mladí lékaři chtějí mluvit o výši základních platů, o strukturálních změnách ve vzdělávání lékařů. Představa, že se vrátíme zpět k tomu, co bylo dříve, nic neřeší,“ shrnul tak Michal Čarváš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic.
S tím, že páteční jednání v podstatě nepřineslo nic, kromě „vyřešení“ otázky opětovného zlegalizování 24hodinovách služeb, se pak ztotožňuje i předseda Sekce mladých lékařů, Jan Přáda. Naopak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tvrdí opak. Změny jsou dle jeho názoru dostatečným důvodem k tomu, aby lékaři stažení výpovědí zvážili. Ti přitom požadují i vyřešení platových podmínek. Chtějí, aby absolventi měli nárok alespoň na 1,5 nádobek průměrné mzdy v Česku, tedy na cca 63 tis. Kč hrubého. Aktuálně je to obvykle cca 40 tis. Kč hrubého, což odpovídá 11., nebo 12. platové třídě. Válek pak alespoň slíbil poslat zdravotníkům 6,8 mld. Kč v rámci úhradové vyhlášky. V tomto případě ale v podstatě nelze zaručit, že peníze budou opravdu využity pro jejich platy. „Toto opatření je extrémně netransparentní, není jasné, kdo, jak a komu finance přerozdělí. Navíc je to nárazové opatření, u něhož není žádná další garance,“ shrnula výtky místopředsedkyně Sekce mladých lékařů, Monika Hilšerová.
Lékařská péče v ohrožení
Kdyby se zástupci vlády s představiteli mladých lékařů nakonec nedohodli, mohlo by to i dle některých ředitelů nemocnic znamenat omezení jejich provozu, a to včetně rušení plánovaných operací. To nakonec potvrdil i Přáda. „Pokud by nedošlo k dohodě, spousta nemocnic by byla omezena pouze na akutní provoz, ale vzhledem tomu, kdo se zapojil, by bylo možné, že někde by nebylo zajištěno ani toto – jelikož se to týká velkých pražských nemocnic,“ dodal. Pro konkrétní představu – např. v největší nemocnici v Česku, v pražském Motole, podala výpověď z přesčasů cca třetina sloužících lékařů, na Bulovce dvě třetiny. Odmítat přesčasy se ale chystá i personál v krajských a okresních nemocnicích.
