Šetříme!
Lidé vydávají peníze za nákupy méně než před rokem, ukazují data. Tržby v maloobchodě byly v říjnu meziročně nižší o 1,5 % a klesají už rok a půl. Méně zákazníků nakupovalo ve všech typech prodejen s výjimkou těch s kosmetikou. Proti předcházejícímu měsíci sice tržby mírně (pouze o 0,6 %) stouply, ovšem tento drobný nárůst jen odpovídá tomu, že se blíží Vánoce. V této souvislosti přitom Češi obvykle začali nakupovat již od první poloviny listopadu, tento trend se však letos vůbec neprojevil. A příčiny tohoto stavu jsou poměrně jasné. Jak vysvětlil i ekonom Filip Pastucha, vinit lze zejména vysokou inflaci. „Vysoká inflace snižuje reálné příjmy domácnostem a ty spíše spoří, než aby utrácely. Je tu také vysoká nejistota týkající se příštího roku, lidé vyčkávají, co bude dál,“ shrnul.
Česko přitom zůstává na chvostu s tržbami obchodníků i v celoevropském srovnání. Pokles tržeb je totiž v Česku napříč Unií nejvyšší. „Možná je to specifikum našeho národa, jsme možná ochotni více spořit, a to i v době, kdy jiné domácnosti v jiných ekonomikách více utrácejí. My začneme utrácet až s nějakým zpožděním,“ doplnil Pastucha.
Vysoké ceny = nižší zájem
Hojně omílanou otázkou v souvislosti se snižující se spotřebou domácností jsou pak ceny v obchodech. Ty jsou totiž i ve srovnání se zahraničím, a to včetně Německa, v řadě případů významně vyšší. A jak se zdá, nic by na tom neměl změnit ani příští rok, byť dojde ke snížení DPH na potraviny z 15 na 12 %. I tak ale Česká republika bude patřit mezi země s nejvyšší DPH na potraviny. Ačkoliv koncová cena potravin by měla být v souladu s daňovou změnou o 2,6 % nižší a obchodníci vše promítnou v souladu s legislativou, stejně ceny vzrostou. Jak uvedli dodavatelé, nárůst bude v řádu 5-10 %, a to dle druhu konkrétní výroby.
„Jejich hlavními důvody jsou vyšší cena energií a vyšší cena pracovní síly. Ta se změní zejména u sezónních prací, kde dojde k úpravám pravidel pro pracovníky na dohodu a provedení pracovní činnost,“ objasnil Patrik Dojčinovič, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jak přitom dodal Pastucha, o spotřebě logicky rozhoduje trh. Pokud jsou ceny příliš vysoké, poptávka bude nižší a výsledné tržby se mohou snižovat. Může však také vzniknout tlak na zlevnění. Jsou tu ale také jistá „ALE“. „Tam, kde je nižší konkurence, tam jsou obchodníci schopni držet vyšší ceny a poptávka stejně neklesne. Dostatečné konkurenční prostřední v některých segmentech není v Česku úplně ideální. Nižší konkurence, než by mohla být, je v celém řetězci od producentů až po prodejce,“ objasnil.
I když tedy nabídku určuje poptávka, pozice českých zákazníků není úplně ideální. Zejména v segmentu potravin, tedy zboží, při jehož nákupu čeští spotřebitelé nemají příliš na výběr, nezbývá, než se nabídce přizpůsobit, resp. akceptovat ji. Ne každý má totiž možnost vyrazit na levnější nákupy za hranice.
