Povinnost platit v Praze za svoz komunálního odpadu mají prostřednictvím plátce, tedy vlastníka nemovitosti nebo sdružení vlastníků bytových jednotek, všichni poplatníci, tedy především fyzické osoby, která v nemovitosti mají své bydliště. Vlastník nemovitosti, ve které nikdo bydliště nemá, platí poplatek sám. Jak potvrdila vedoucí oddělení poplatků za odpady Magistrátu hlavního města Prahy Janka Nováková, výjimky ani slevy pro skupiny obyvatel, jako například děti nebo seniory, pražské odpadové hospodářství nemá. Částka, kterou lidé v Praze za svoz komunálního odpadu platí, se vypočítává podle následujícího vzorce. Platí se za jeden litr objemu svozové nádoby, a to 50 haléři. Je tedy potřeba těchto 50 haléřů vynásobit objemem popelnice na směsný odpad a toto číslo pak vynásobit znovu počtem přistavených nádob a počtem svozů za dané období. Frekvence svozů se totiž v Praze liší, stejně jako velikost popelnic – zatímco někde postačí vyvážet menší popelnici třeba jen jednou týdně, jinde se komunální odpad hromadí rychleji. „Nastavením jednotné sazby za 1 litr sběrné nádoby je zajištěn princip rovnosti, kdy každý poplatník hradí za 1 litr kapacity sběrné nádoby stejnou sazbu, bez ohledu na typ zástavby na území města,“ uvedl k výši poplatků někdejší primátor Zdeněk Hřib při zavádění nové vyhlášky regulující výši poplatků.
Aby Pražané nemuseli při placení poplatků za svoz odpadu sahat příliš hluboko do kapsy, mají k dispozici propracovaný systém třídění komunálního odpadu. Díky němu není potřeba černé popelnice na směsný odpad vyvážet tak často. Od ledna 2022, tedy stejně dlouho, jako platí nová vyhláška o poplatcích za odpad, si například lidé mohou zdarma objednat hnědou popelnici na biologicky rozložitelný rostlinný odpad. Ten tak nemusí zabírat místo v klasických černých kontejnerech, ale je odvážen a likvidován zvlášť. Do ledna 2022 přitom lidé museli za svoz bioodpadu také platit. Právě biologicky rozložitelný odpad přitom v Praze tvoří až 20 % obsahu popelnic na směsný odpad. Novinkou pro rok 2023 byl pilotní projekt třídění kuchyňských zbytků, které ani do hnědé popelnice nepatří. Kuchyňský odpad totiž obsahuje zbytky živočišného původu, které znehodnocují kompostovatelný rostlinný odpad. Dají se ale použít na výrobu bioplynu. Hlavní město Praha má vlastní bioplynovou stanici v Chrástu u Poříčan. Nádoby na kuchyňské zbytky jsou v rámci pilotního projektu umístěny například v Praze-Běchovicích, Dolních Počernicích, v Kolodějích či Královicích, a to u stanovišť na tříděný odpad. Lidé je poznají podle hnědé barvy a oranžového víka. O svoz bioodpadu včetně odpadu z kuchyní se starají Pražské služby. Mimochodem, kompostování je mezi Pražany také stále vzrůstajícím trendem. Hlavní město Praha má od roku 2017 svou vlastní kompostárnu na Slivenci, soukromé kompostárny pak najdete třeba v Malešicích, Velké Chuchli, Ctěnicích nebo v Modleticích u Prahy.
Díky multikomoditnímu sběru je v ulicích Prahy méně popelnic
Další věcí, která může minimalizovat množství směsného odpadu končícího v černých kontejnerech, je třídění kovů, skla, plastů, papíru a nápojových kartonů. I tady přinesl rok 2023 novinky, především v podobě multikomoditního sběru odpadů. Co to v praxi znamená? Z veřejných stanovišť zmizely samostatné nádoby na nápojové kartony, které lidé nyní mohou vhazovat do žlutých kontejnerů na plasty. U domovních stanovišť lze třídit systémem 3v1, tedy do žlutých nádob na plast odkládat společně kovy, nápojové kartony i plast. „Této variantě říkáme šetřivec, protože skutečně výrazně zjednodušuje a zefektivňuje třídění odpadu,“ vyzdvihl přednosti letošní novinky Alexandr Komarnický, tiskový mluvčí Pražských služeb. Novinka zároveň pomohla snížit množství popelnic v pražských ulicích. Moderní třídicí linku, která se o takto vytříděný odpad zvládne postarat, provozují Pražské služby v Chrášťanech u Prahy od září 2022. Sklo se v Praze třídí klasicky, tedy do bílých a zelených popelnic podle toho, zda jde o sklo čiré či barevné.
Sběrné dvory jsou rozmístěny po celé Praze
Pro další odpad, který nepatří do černých kontejnerů či třídicích nádob, je v provozu 20 sběrných dvorů. Dvory jsou rozmístěny po celém území Prahy a většinu z nich provozují Pražské služby. Lidé s trvalým pobytem v metropoli zde mohou odkládat odpad zdarma. Obsluha dvorů dohlíží, aby se sem přivážely pouze vybrané druhy odpadů, tj. objemný odpad, odpad ze zeleně, dřevo, stavební odpad do 1 m³ měsíčně na osobu. Dále kovový odpad, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, nebezpečné odpady a vyřazená elektrozařízení.
Od roku 2015 mohou lidé přinášet do sběrného dvora obnošený textil, oblečení i obuv. O rok později byl zaveden také sběr použitého potravinářského oleje a tuků.
