Základní úroková sazba a inflace
Základní úrokovou sazbu začali bankéři snižovat již na konci loňského roku. A v tomto trendu dle očekávání pokračují – byť dle některých mohl být pokles přece jen razantnější. „Je to správný krok, už to mohlo být i odvážnější, ale není to chyba. Je načase bavit se o tom, zda ty úroky nejsou přehnaně vysoké. Jsou docela dobré důvody domnívat se, že inflace je zkrocená do té míry, že tak dramaticky vysoké úroky nepotřebujeme. České ekonomice se navíc nedaří, takže by jí pomohlo, kdyby peníze zlevnily,“ objasnil ekonom Vít Hradil s tím, že jednou z příčin, proč nakonec sazba nebyla snížena více, může být to, že prozatím nejsou známa data týkající se lednové inflace.
Jeho slova pak do jisté míry potvrdil i guvernér ČNB Aleš Michl. „Bankovní rada přepokládá, že inflace v lednu klesla na hodnotu okolo 3 %. Nadále ale spatřuje na výhledu pro příští roky proinflační rizika, jejichž naplnění by znamenalo, že by sice inflace klesala, ale ne až ke 2% cíli. Proto rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně. Proto se sazby v tomto a asi i příštím čtvrtletím budou nacházet nad hodnotami, které implikuje základní scénář nové makroekonomické prognózy,“ shrnul.
Rychlost dalšího snižování sazeb se bude dle slov Michla odvíjet od vyhodnocení setrvalosti dezinflačního trendu, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Z vyhodnocení souvisejících nových dat a aktualizovaných prognóz pak bude bankovní rada vycházet již na příštím jednání.
Vývoj ekonomiky? Žádná sláva
Od výše základní úrokové sazby se odvíjí mj. to, jak komerční banky úročí vklady na běžných a termínovaných účtech, ale i to, za kolik si lidé půjčují v úvěrech a hypotékách. Vedle toho sazba ovlivňuje i firmy, které si půjčují peníze ve větších objemech a nakonec i kondici celé ekonomiky. S tou to přitom nevypadá nijak dobře. HDP dle odhadů ČNB vzroste jen o 6 desetin procenta, což znamená zhoršení původního výhledu. Prognóza sice očekává obnovení růstu domácí poptávky, která bude podpořena oživením reálných příjmů domácností, jejich spotřeba se ale bude pohybovat pod úrovní pozorovanou před covidem.
A inflace?
Dle ekonomů pak ČNB zachovává optimismus vzhledem k poklesu inflace. A to navzdory cenám energií, které by sice měly klesat, ale kvůli zvyšujícím se poplatkům spíše rostou – což je jeden z řady proinflačních impulsů (vedle kolísajícího kurzu koruny). I když ČNB směřuje ke 2% cíli a letos by dle jejích predikcí měla inflace klesnout až ke 3 %, ekonomové jsou více nohama na zemi a hovoří spíše o 4 %.
