Prevence na 1. místě
Novela zákona, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví, slibuje, že by pojišťovny mohly v následujících letech vynaložit až 15 miliard korun na prevenci. „Umožníme zdravotním pojišťovnám využít až šestinásobek prostředků ve srovnání s dneškem,“ potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ti, kdo by na prohlídky chodili, by pak mohli čerpat také různé benefity. Zájem o preventivní prohlídky u lékaře přitom obecně zejména mezi mladší a střední generací nebývá valný. Situaci změnila až koronavirová pandemie – od té doby pacientů, kteří prevenci dodržují, postupně přibývá. Dokládají to nejen výpovědi lékařů, ale také data zdravotních pojišťoven. Jen v loňském roce na prevenci zamířilo o 4-7 % pacientů více než v roce 2022. Např. největší česká pojišťovna, VZP, pak zaznamenala meziroční nárůst zájmu o prevenci ve výši 7 %, kdy na prohlídku zamířilo celkem 1,4 milionu lidí.
Klíčovým aspektem plánované změny jsou však finanční prostředky zdravotních pojišťoven. Veřejné zdravotní pojištění přitom letos skončí 11 miliard v deficitu. I přesto pojišťovny chtějí peníze na prevenci navyšovat.
Výhody jen pro zodpovědné
Zdravotní pojišťovny kromě úhrad lékařských kontrol a péče pojištěncům také nabízejí řadu různých benefitů. Jedním z těch nejpopulárnějších je příspěvek na dentální hygienu, který může činit 40-50 % z celkové ceny. Poskytování těchto benefitů by ale v souladu s novelou mělo být nově podmíněno právě tím, že lidé absolvují různá preventivní vyšetření. Tento systém ostatně již u některých benefitů funguje, ovšem každá pojišťovna má zatím možnost nastavovat si podmínky dle vlastních preferencí. Dle novely ale již např. nebude možné přispívat na rekondiční aktivity, pokud pacient prevenci nepodstoupil.
Co pojišťovny (ne)budou hradit
Novela se dotýká prakticky všech oblastí péče. Mj. pojednává také o problematice úhrad plomb, resp. určuje, jakou výplň budou pojišťovny plně hradit místo výplně amalgamové. Ta se totiž dle nařízení EU musí od poloviny roku 2026 přestat používat. „Plně hrazené budou nevrstvené kompozity a chemicky a duálně tuhnoucí výplně,“ shrnul ministr Válek. Dle části stomatologů se ale tyto výplně nehodí pro hlubší kazy a také mají kratší životnost. Navíc, pokud do dvou let vypadnou, pojišťovna je opětovně již neproplatí.
Nový systém by měl obecně ušetřit náklady na léčbu neřešených problémů. Pokud novela projde, platit by mohla od roku 2026.
