Český pracovní trh zůstává atraktivní
„Český pracovní trh zůstává ve velmi dobré kondici. I když dochází k restrukturalizacím a relokacím zaměstnanců, vzhledem k tomu, že máme velmi příhodné náklady práce, jsme pro investory stále atraktivní,“ shrnul pro ČT Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu. Podle něj Česko nabízí nejen levnější pracovní sílu, ale také vysoce kvalifikované zaměstnance. „Nelze hovořit přímo o ‚montovně‘, máme šikovné kvalifikované pracovníky,“ doplnil.
Navzdory pozitivnímu vývoji zůstává ale mzdová hladina v ČR nízká. Dombrovský upozorňuje i na přetrvávající problémy, jako je švarcsystém nebo kombinování dohod o provedení práce s hlavním úvazkem. „To vše vede spíš ke stlačování mzdových nákladů a k nárůstu čistých disponibilních příjmů to nepomáhá,“ uvedl.
Nad očekávání dobrý růst mezd
Podle posledních statistik vzrostly mzdy ve druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 % a průměrná mzda tak dosáhla 49 402 korun. „Dochází už i k nárůstu mezd ve veřejné sféře, byť tam se propad reálných mezd v předešlých letech dotknul nejvíce,“ říká Dombrovský.
Rozdíly však přetrvávají – mzdy rostly rychleji v Praze, zatímco Ústecký či Karlovarský kraj zůstávají na chvostu s průměrnými platy nižšími i o desítky tisíc. „I když konečně kompenzujeme výrazné propady reálných mezd a na konci roku bychom se mohli dostat na předchozí hladinu, stále platí, že přibližně čtvrtina zaměstnanců má problém vycházet se svým příjmem a musí to kompenzovat dodatečnými příjmy nebo se dostávají do dluhových potíží,“ upozornil analytik.
Platy ve veřejném sektoru: odbory chtějí víc
Právě zaměstnanci veřejné sféry nesli propady reálných mezd nejhůře. „Ke konci loňského roku propady reálných příjmů oproti roku 2019 ve veřejné sféře byl skoro o 20 %, což bylo nejvíce ze všech segmentů,“ zdůraznil Dombrovský.
Odbory proto požadují v roce 2026 růst platů o 10 %. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka však předložil jiné varianty – růst o 5 až 7 %, u některých profesí o 9 až 11 %. Po posledním jednání ale oznámil, že na konkrétní výši růstu nepanuje shoda. Rozpočet na příští rok navíc zatím počítá s navýšením platových prostředků pouze o 4,5 %. „Nemyslím, že se podaří dosáhnout na 10% navýšení, takový prostor v rozpočtu není, takže když nárůst bude mezi 6–8 %, bude to adekvátní,“ míní Dombrovský.
Problém státního rozpočtu
Do sporu vstupují i ekonomové. Podle Pavla Neseta, člena Národní ekonomické rady vlády (NERV), je nutné hledat kompromis mezi možnostmi státního rozpočtu a očekáváním zaměstnanců. „Otázka je to, na co skutečně máme. Pro mě je zásadní pohled ten, že de facto platy by měly kopírovat vývoj v soukromém sektoru,“ shrnul.
Mohlo by vás zajímat
Podle něj je však zásadní problém na příjmové straně rozpočtu. „Kardinální problém státního rozpočtu je, že se zásadně rozchází příjmová a výdajová stránka, a to dlouhodobě. A kdo tvrdí, že lze radikálně ušetřit na výdajové straně, tak se hluboce mýlí,“ upozornil. Jako klíčovou chybu označil zrušení superhrubé mzdy, které podle něj připravilo stát o 150 miliard korun ročně. „Pokud chceme udržet státní rozpočet a zachovat si stávající kvalitu dostupných veřejných služeb, nebude zbytí než znovu přistoupit ke zvýšení daní,“ uzavřel Neset.
