Dnes je 22. 7. 2026 a svátek má Magdaléna
Reklama

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i v dospělosti – a překvapivě k tomu může přispět pohyb, učení i změna každodenních návyků.

Vědci věřili, že mozek neumí regenerovat

Ještě na konci 20. století zastávala většina neurologů názor, že nervové buňky v lidském mozku se po narození už prakticky neobnovují. Poškození mozku po úrazech, mrtvicích nebo neurodegenerativních nemocech proto bylo považováno za téměř nevratné.

Reklama

Pozdější výzkumy však přinesly překvapivý obrat. V mozku dospělých lidí byly objeveny nové nervové buňky vznikající z takzvaných neuronových kmenových buněk. Tento proces dostal název neurogeneze.

Dnes už odborníci vědí, že k tvorbě nových neuronů dochází především v některých částech mozku, zejména v hipokampu, který souvisí s pamětí a učením. Neznamená to ovšem, že by se mozek dokázal po vážném poškození kompletně „opravit“. Regenerace je omezená a zatím nedokáže nahradit rozsáhlé ztráty nervové tkáně.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Lékaři hledají nové možnosti léčby

Objev neurogeneze otevřel nové možnosti při výzkumu nemocí, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba nebo některé typy demence. Vědci dnes zkoumají, zda by jednou bylo možné využít kmenové buňky k opravě poškozených částí mozku.

Velké naděje vzbudily experimenty, při nichž se podařilo v laboratorních podmínkách vypěstovat nervové buňky z kmenových buněk. Praktické využití podobných metod je však stále otázkou budoucnosti. Mozek totiž představuje mimořádně složitý systém a samotné vytvoření nových neuronů ještě nezaručuje jejich správné zapojení do nervových sítí.

Přesto jde o zásadní změnu pohledu na lidský mozek. To, co bylo ještě před několika desítkami let považováno za nemožné, dnes patří k uznávaným vědeckým poznatkům.

Životní styl ovlivňuje vznik nových neuronů

Zajímavé je, že část nově vzniklých nervových buněk krátce po svém vzniku opět zaniká. Výzkumy však naznačují, že jejich přežití může ovlivnit životní styl člověka.

Příznivý vliv má především pravidelný pohyb. Aerobní aktivity, jako je běh, svižná chůze, plavání nebo jízda na kole, podporují prokrvení mozku a tvorbu látek důležitých pro růst neuronů. Podle některých studií může mozku prospět už několik desítek minut pohybu několikrát týdně.

Důležitou roli hraje také duševní aktivita. Učení cizích jazyků, čtení, malování, hra na hudební nástroje nebo řešení nových úkolů pomáhají mozek stimulovat. Naopak dlouhodobý stres, nedostatek spánku a sociální izolace mohou jeho fungování zhoršovat.

Mozek zůstává tajemnější, než jsme si mysleli

Moderní neurologie ukazuje, že lidský mozek není zdaleka tak neměnný, jak se kdysi předpokládalo. Přestože jeho schopnost regenerace má své limity, dokáže se po celý život přizpůsobovat, vytvářet nová spojení a v omezené míře dokonce i nové neurony. Právě tato schopnost adaptability možná jednou otevře cestu k léčbě nemocí, které jsou dnes stále považovány za nevyléčitelné.

Doporučujeme

Revue

Pouhých 73 sekund: Let raketoplánu Challenger se proměnil v jednu z největších katastrof kosmonautiky

Pouhých 73 sekund: Let raketoplánu Challenger se proměnil v jednu z největších katastrof kosmonautiky

Nad Floridou se rozevřel ohnivý oblak. Zpočátku si téměř nikdo neuvědomoval, že právě sleduje jednu z největších katastrof v dějinách kosmonautiky. Od startu raketoplánu Challenger uplynulo pouhých 73 sekund. Sedmičlenná ...
Olympiáda dětí a mládeže 2026 odstartuje v Edenu

Olympiáda dětí a mládeže 2026 odstartuje v Edenu

Olympiáda dětí a mládeže v Praze: 21.–25. června, 3 500 sportovců, 23 sportů i show Bena Cristovao. Třiadvacátý ročník největší multisportovní akce v České republice se uskuteční v hlavním městě ...
Smrt přesně o půlnoci? Proroctví, které se mělo do puntíku vyplnit

Smrt přesně o půlnoci? Proroctví, které se mělo do puntíku vyplnit

Dokáže někdo nahlédnout do okamžiku své vlastní smrti? Příběh britského lorda Lytteltona patří již více než dvě století k nejpodivnějším svědectvím o údajných předzvěstech smrti. Tajemná ženská postava mu prý ...
Giganti oceánů: Největší mořští tvorové berou dech

Giganti oceánů: Největší mořští tvorové berou dech

Oceány ukrývají tvory, jejichž rozměry si jen stěží dokážeme představit. Někteří váží desítky tun, jiní mají chapadla dlouhá jako několik autobusů za sebou. Přesto mezi těmito mořskými rekordmany najdeme nejen ...
Když domácí péče nestačí, nastupují odborníci

Když domácí péče nestačí, nastupují odborníci

V Česku pečuje o člověka s Alzheimerovou chorobou nebo demencí doma až 150 000 rodin. Mnoho z nich to dělá roky, s obrovskou obětavostí a bez větší pomoci zvenčí. Přesto ...
Sádlová vražedkyně: Případ, který vyděsil viktoriánský Londýn

Sádlová vražedkyně: Případ, který vyděsil viktoriánský Londýn

Na konci 19. století otřásl západním Londýnem případ, který se vymykal tehdejší představivosti. Zdánlivě obyčejná služebná Kate Websterová se proměnila v jednu z nejznámějších vražedkyň viktoriánské éry. Za příběhem zmizení ...
Zachovala se nám středověká legenda o rytíři Hennovi a jeho tajemné ženě. Ta skrývala děsivé tajemství

Zachovala se nám středověká legenda o rytíři Hennovi a jeho tajemné ženě. Ta skrývala děsivé tajemství

Středověk bývá dnešníma očima považován za dobu plnou pověr a nepochopitelných představ. Právě tehdy však vzniklo množství legend, které po staletí utvářely evropskou představivost. Středověké legendy však nejsou jen příběhy ...
Od krokodýlího trusu po rtuť nebo jed na krysy. Tak vypadala kosmetika našich předků

Od krokodýlího trusu po rtuť nebo jed na krysy. Tak vypadala kosmetika našich předků

Touha po kráse provází lidstvo od nepaměti. Starověcí Egypťané si malovali oči, čínské ženy měnily tvar rtů a evropská šlechta si zakrývala jizvy ozdobnými „muškami“. Jenže za dokonalý vzhled lidé ...
Praha zve na Dny pěstounství 2026, nabídnou inspiraci, sdílení i rodinný den v zoo

Praha zve na Dny pěstounství 2026, nabídnou inspiraci, sdílení i rodinný den v zoo

Hlavní město v letošním roce znovu pořádá osvětovou akci Dny pěstounství. V termínu od 14. května do 16. června 2026 je připraven tematický program na různých místech metropole zahrnující dny otevřených ...
Kačer Donald bez kalhot měl pobouřit Finsko. Mýtus, kterému uvěřil celý svět

Kačer Donald bez kalhot měl pobouřit Finsko. Mýtus, kterému uvěřil celý svět

Opravdu ve Finsku zakázali komiksy s kačerem Donaldem, protože nenosí kalhoty a žije s neprovdanou přítelkyní? Tato historka už desítky let koluje po světě jako údajný důkaz přehnané morálky. Skutečnost ...
Reklama