Kde vlastně vyrůstal?
Viktor Lustig se narodil 4. ledna 1890. Za jeho rodiště se nejčastěji uvádí Hostinné v tehdejších Čechách, přesné okolnosti jeho narození však dodnes nejsou zcela jisté. Sám Lustig později kolem svého původu vytvářel nejrůznější historky a používal také falešná jména. Jisté je, že byl vzdělaný, mimořádně společenský a ovládal několik jazyků.
Už jako mladý muž se vydal do světa. Na zaoceánských lodích mezi Evropou a Amerikou si vytipovával bohaté cestující a získával jejich důvěru. Právě tam se zdokonaloval v umění, které mu později vyneslo obrovské částky – dokázal člověka přesvědčit, že podvod je ve skutečnosti mimořádná obchodní příležitost.
Prodával stroj na peníze
Jedním z jeho triků byl takzvaný „money box“, přístroj, který měl údajně umět tisknout dokonale napodobené stodolarové bankovky. Lustig do něj vložil skutečné bankovky a před zraky zájemce předvedl, jak zařízení údajně peníze vyrábí. Jenže celý proces trval několik hodin. To byla zásadní součást podvodu. Lustig mohl po demonstraci přístroj prodat a zmizet dřív, než oběť zjistila, že další bankovky už ze stroje nevypadnou. Za podobné zařízení inkasoval tisíce, někdy i desítky tisíc dolarů.
Prodal i Eiffelovu věž
Jeho nejslavnější kousek přišel v Paříži v roce 1925. Lustig si přečetl článek o špatném stavu Eiffelovy věže a vysokých nákladech na její údržbu. Využil skutečných diskusí o budoucnosti stavby a vymyslel příběh, který zněl natolik uvěřitelně, že dokázal oklamat zkušené obchodníky.
Mohlo by vás zajímat
Vydával se za vysokého státního úředníka a na falešný úřední papír pozval několik obchodníků s kovovým odpadem do luxusního hotelu de Crillon. Tam jim oznámil, že vláda hodlá Eiffelovu věž zbourat a prodat její kov do šrotu. Šlo přibližně o 7000 tun materiálu.
Lustig si přitom nevybral oběť náhodně. Obchodníky pozoroval, nechal je prohlédnout si věž a sledoval, kdo z nich bude na nabídku nejcitlivější. Nakonec se zaměřil na Andrého Poissona, který toužil upevnit své postavení mezi pařížskými obchodníky. Když Poissonova manželka začala pochybovat o podivně tajném obchodu, Lustig udělal další geniální tah. Přiznal se, že jako státní úředník ve skutečnosti očekává úplatek. Tím náhle celá situace působila ještě důvěryhodněji – Poisson usoudil, že právě takto by se skutečně zkorumpovaný úředník choval.
Zaplatil. Lustig si odnesl peníze a zmizel z Francie. A co je na celé příhodě nejneuvěřitelnější? Poisson podvod neoznámil policii. Pravděpodobně se příliš styděl přiznat, že naletěl člověku, který mu „prodal“ Eiffelovu věž.
Zkusil to podruhé
Lustig se později pokusil stejný trik zopakovat. Tentokrát však jeho plán nevyšel a musel před možným zatčením uprchnout do Spojených států. Ani tam ovšem neměl v úmyslu začít poctivě pracovat. V Americe pokračoval v podvodech, používal řadu falešných jmen a postupně se pustil také do skutečného padělání peněz. Spolu s dalšími lidmi vybudoval rozsáhlou síť, která dostávala padělané stodolarové bankovky do oběhu. Tajná služba po něm začala intenzivně pátrat.
Ošálil prý i Caponeho
Jedna z nejslavnějších historek jeho amerického působení se týká Al Caponeho. Lustig údajně mafiánského bosse přesvědčil, aby mu svěřil 50 000 dolarů na obchod, který měl během dvou měsíců vynést dvojnásobek. Lustig peníze ve skutečnosti nikam neinvestoval. Uložil je do bezpečnostní schránky. Po dvou měsících se vrátil a Caponemu oznámil, že obchod nevyšel. Peníze mu však vrátil do posledního centu. Capone byl jeho „poctivostí“ natolik překvapen, že mu údajně věnoval 5000 dolarů. Přesně to Lustig zamýšlel. Nešlo mu o původních 50 000 dolarů, ale o to, aby si získal důvěru nebezpečného muže.
Padl kvůli vlastním padělkům
Lustigovo štěstí však nemohlo trvat věčně. V roce 1935 ho v New Yorku dopadli agenti americké tajné služby. V úkrytu nalezli padělané bankovky v hodnotě 51 000 dolarů a tiskové desky, které k jejich výrobě sloužily.
Ani zatčení ale neznamenalo konec jeho dobrodružství. Před soudem dokázal uprchnout z federální věznice v New Yorku. V přestrojení za myče oken se spustil z budovy po provizorním laně z prostěradel. Lidé dole si údajně mysleli, že skutečně čistí okna, a nikdo mu v útěku nezabránil. Tentokrát už však daleko nedoběhl. Byl dopaden v Pittsburghu a odsouzen k dvaceti letům vězení. Část trestu si odpykával v obávaném Alcatrazu.
Zmizel ze světa stejně jako jeho jméno
Viktor Lustig zemřel 11. března 1947 ve vězeňské nemocnici ve Springfieldu v Missouri. Ani jeho poslední roky se však neobešly bez zvláštní ironie. Muž, který si celý život vymýšlel identity a dokázal přesvědčit ostatní téměř o čemkoli, zanechal po sobě dodnes nejasný příběh vlastního původu.
Jeho jméno se stalo synonymem mimořádně drzého podvodu. A Eiffelova věž? Ta samozřejmě stojí dodnes.
Lustigovi je připisována věta: „Nedovedu porozumět čestným lidem. Vedou životy plné nudy.“ Ať už ji skutečně pronesl, nebo vznikla až později, k jeho životnímu příběhu se hodí dokonale.
