Klíště je 3,5 až 4,5 milimetru velký roztoč, který se živí sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích. Po nasátí krve může jeho tělo měřit i více než 1 centimetr, kdy kožovitý útvar zvaný alloscutulum může zvětšit svůj objem až 300x. Vyskytuje se na celém území Evropy, na Blízkém východě a v severní Africe. Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den. Kvůli zvýšeným teplotním průměrům v posledních desetiletích se výskyt klíštěte obecného posouvá do vyšších nadmořských výšek, a proto se s ním můžeme setkat i v horských oblastech až na samé horní hranici lesa.
Klíšťata mají samozřejmě přirozené nepřátele a trpí různými chorobami, napadají je bakterie, kvasinky, houby, ale i červi, kteří je dokáží zahubit. Pro zástupce hmyzu jsou klíšťata také zajímavým zpestřením jídelníčku, hodují na nich třeba mravenci, draví brouci, pavouci, vážky nebo vosičky. Z obojživelníků je umí spořádat žáby i ještěrky, hlavně když napité odpadne z hostitele. Takové sezobnou i hrabaví ptáci, jako jsou perličky, slepice nebo bažanti. Ptáci umí likvidovat klíšťata i přisátá na větším dobytku – v Africe je to třeba klubák žlutozubý, který jich denně vyzobe stovky ze hřbetů buvolů.
Aktivitu sledují hydrometeorologové
Státní zdravotní ústav a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) sledují tzv. aktivitu klíšťat na území republiky. Ta vyjadřuje podíl klíšťat v lokalitě, která jsou připravena k napadení hostitele. S rostoucí aktivitou klíštěte roste stupeň rizika napadení, aktivita je udávaná v pětibodové škále a na webu ČHMÚ je aktivní mapa s „klíšťovou předpovědí“. „Pro předpověď aktivity klíšťat využíváme teplotu a vlhkost vzduchu. Klíště nemá rádo extrémy, takže jeho aktivitu snižují nízké i velmi vysoké teploty, extrémní sucho, nebo naopak velké vlhko. Naše předpověď vychází z matematických vztahů mezi aktivitou klíšťat a počasím, které jsme vytvářeli spolu se Státním zdravotním ústavem. Předcházel tomu systematický víceletý monitoring klíšťat a terénní mikrometeorologická měření,“ uvádí zdroj z webové stránky ČHMÚ.
Pro člověka jsou klíšťata nebezpečná, protože až 29 procent z nich přenáší některou ze závažných nemocí. U téměř 40 procent lidí se neobjeví typické příznaky onemocnění a neodhalená nemoc přechází do dalších fází, kdy je jen těžko léčitelná. Jako zásadní ochrana funguje očkování, proto vakcínu proti klíšťové encefalitidě lidem nad 50 let hradí od ledna 2022 stát. Minimální ochranu ve formě repelentních přípravků by měl při pobytu v přírodě užívat každý.
Jak se zbavit klíštěte a základní rady, jak se před parazitem chránit
Pokud plánujete pobyt v přírodě, je vhodné využít některých z následujících preventivních opatření tak, abyste možnost napadení klíštětem minimalizovali:
Mohlo by vás zajímat
- Pokud je to možné, oblékejte se do oděvu s dlouhými rukávy a nohavicemi, podle odborníků je ideální hladké oblečení světlé barvy.
- Nohavice kalhot zastrčte do vyšších bot.
- Na oblečení (zejména nohavice a obuv) aplikujte repelent.
- Nezapomeňte ochránit také své domácí mazlíčky, a to za pomoci příslušných veterinárních přípravků (sprejů, obojků, kapiček v ampulích apod.)
Jaký je správný postup vytažení přisátého klíštěte?
- Klíště odstraňujte co nejdříve, proto je vhodné se i na výlety vybavit pinzetou a dezinfekcí.
- Ranku před manipulací s klíštětem vydezinfikujte.
- Klíště uchopte za pomoci pinzety (nikdy ne rukou!) co nejblíže kůži a jemně viklejte ze strany na stranu, dbejte přitom na to, abyste neodtrhli hlavičku.
- Po vytažení klíštěte místo opět vydezinfikujte.
- Klíště nikdy nerozmačkávejte v prstech, protože jeho obsah může být infekční.
