Plíce dosahují vrcholu přibližně v 25 letech
Hlavní orgán naší dýchací soustavy dosahuje svého funkčního vrcholu v rané dospělosti, přibližně mezi 20. a 25. rokem života. V této době dokážou zdravé plíce dospělého člověka pojmout úctyhodných 6 litrů vzduchu. Stárnutí se však nevyhýbá ani dýchacímu ústrojí.
Po třicítce začínají pozvolna ztrácet svou výkonnost
Kolem 30. až 35. roku života začíná kapacita plic pozvolna a nepozorovaně klesat. Tento úbytek se může zdát zpočátku zanedbatelný, ale v průběhu let se sčítá. Celková usilovná vitální kapacita klesá přibližně o 0,2 litru za každou dekádu života, a to i u zdravých lidí, kteří nikdy v životě nekouřili.
Po padesátce často přichází znatelný zlom
Po padesátce se tyto změny stávají znatelnějšími. Dochází k přirozenému poklesu elasticity plicní tkáně, plicní sklípky (alveoly) se zvětšují a ztrácejí svůj tvar, což zhoršuje přenos kyslíku do krve. Zároveň se mírně oslabují dýchací svaly, včetně bránice, a hrudní koš může lehce ztuhnout, což omezuje maximální objem nadechnutého vzduchu.
Plíce souvisí s celkovým zdravím
Zdravé plíce nejsou důležité jen pro to, abychom se nezadýchali při chůzi do schodů. Vědecké výzkumy ukazují na existenci tzv. plicně-imunitní osy. Plíce obsahují miliony imunitních buněk, které plní zásadní funkce – čistí vdechované nečistoty, bojují s infekcemi a hojí mikroskopická poškození způsobená neustálým roztahováním a stahováním při dýchání.
Pokud plíce stárnou předčasně nebo jsou poškozené, tyto imunitní buňky nedokážou nečistoty efektivně odstraňovat. To spouští v těle chronický zánět, který se může šířit krevním oběhem dál do těla. Výzkumy ukazují, že snížená funkce plic často předchází a přímo souvisí s dalšími vážnými zdravotními problémy, jako jsou například:
- vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění,
- metabolická onemocnění a cukrovka 2. typu,
- autoimunitní potíže a osteoporóza,
- kognitivní pokles, zhoršení paměti a celková tělesná křehkost.
Pět tipů pro plicní dlouhověkost
Péče o dech je tak v podstatě tou nejlepší investicí do celkového zdraví a vitality celého organismu. Jelikož plíce nemají vždy schopnost regenerovat již zničenou tkáň, je nesmírně důležitá včasná prevence. S postupujícím věkem je proto dobré vybrat si z různých možností přirozené podpory plic a vytvořit si z nich zdravý návyk. Zkuste tyto tipy:
1. Dýchání nosem a vlhkost v místnosti. Dýchání nosem slouží jako důmyslný přirozený filtr, zvlhčovač a ohřívač vzduchu, čímž chrání průdušky před přímým kontaktem s chladem, prachem či nečistotami. Doma si hlídejte optimální vlhkost vzduchu mezi 40 % a 60 %. Příliš suchý vzduch vysušuje sliznice, které jsou pak náchylnější k infekcím. Vyhýbejte se také teplotním šokům, například při přechodu z klimatizovaných) prostor do venkovního prostředí se na chvíli zastavte a dýchejte klidně nosem.
Mohlo by vás zajímat
2. Pohyb jako nejlepší posilovna pro plicní sklípky. Pravidelný trénink výrazně posiluje vytrvalost dýchacích svalů a zlepšuje schopnost těla hospodařit s kyslíkem. Věnujte se pravidelně aerobnímu pohybu, jako je svižná chůze, plavání nebo jízda na kole.
3. Dechová cvičení z pohodlí domova. Posílit plíce můžete i vsedě u televize nebo před spaním v posteli. Vyzkoušejte tyto techniky:
- Brániční dýchání: Položte si ruku na břicho a vědomě se nadechujte „do břicha“ namísto mělkého dýchání do horní části hrudníku. To pomáhá plně zapojit bránici a provětrat i spodní části plic.
- Prodloužený výdech: Snažte se, aby byl váš výdech přibližně dvakrát delší než nádech. Pomáhá to efektivněji odvádět z plic zbytkový vzduch a zároveň to aktivuje uklidňující část nervové soustavy.
4. Protizánětlivá strava a důsledná hydratace. Věnujte pozornost tomu, co jíte, a pijte dostatek vhodných tekutin.
5. Důležité očkování. S přibývajícím věkem imunitní systém přirozeně oslabuje. Například zápal plic nebo bronchitida mohou plíce po padesátce výrazně oslabit a způsobit dlouhodobé poškození tkáně. Proto se starším osobám doporučuje očkování proti chřipce, pneumokokům, COVIDu-19 či RSV.
Kdy už nejde o obyčejné nachlazení?
Lidé často přecházejí protahovaný kašel s tím, že jde jen o nachlazení nebo „běžné zimní pokašlávání“. Přední český pneumolog, prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, upozorňuje:
„Za přetrvávajícím kašlem a dušností nemusí stát jen infekce. Příčinou může být chronický zánět průdušek, zhoršení astmatu, chronická obstrukční plicní nemoc, ale může být i projevem srdečního selhání nebo onemocnění ledvin. V některých případech se však může jednat také o nádorové onemocnění plic.“
Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře, který zhodnotí potíže a případně doporučí další vyšetření. Mezi ta základní patří rentgen hrudníku, vyšetření plicních funkcí pomocí spirometrie nebo laboratorní testy. V indikovaných případech následuje CT vyšetření plic (tzv. počítačová tomografie), která se využívá také v Programu časného záchytu karcinomu plic, protože dokáže zobrazit i velmi malý nádor. O vstup do programu se mohou zajímat všichni dlouholetí kuřáci (i bývalí) ve věku 55–74 let.
