Co je „urgentní“?
V prvé řadě je třeba zdůraznit, že urgentní příjem je určen těm, kdo potřebují okamžité ošetření. Lidem, kteří utrpí vážná zranění, zlomeniny, ale také lidem, které záchranná služba odváží od dopravních nehod apod. Ne každý však dokáže rozlišit právě rozdíl mezi zlomeninou a respiračními potížemi. A tak dle lékařů, kteří na urgentních příjmech slouží, nezřídka tamní lékaři ošetřují pacienty s rýmou, kašlem, zvýšenou teplotou či přetrvávající únavou. Přitom se jedná o problémy, které by měli řešit praktičtí lékaři.
Četnost zbytečných návštěv urgentů ale roste, zhruba pětina pacientů přichází na urgent s běžnými neakutními problémy. Ovšem v Olomouci či Karlových Varech činí tento poměr neakutních pacientů až polovinu. A urgent v Motole denně přijímá průměrně cca 250 pacientů, přitom asi polovinu z nich by dokázali bez problémů ošetřit praktičtí lékaři.
Zbytečná zátěž a jak ji řešit
Urgentní příjmy v konečném důsledku čelí kvůli nezodpovědnému chování pacientů řadě problémů a komplikací. „Je to určitá zátěž pro lékaře, bojujeme se zvyšujícími se počty pacientů, zvyšuje se čekací doba,“ potvrdil i primář odd. společného příjmu interně nemocných VFN v Praze Jan Krupička. Není tak nijak překvapující, že někteří lékaři by na urgentních příjmech přivítali zavedení poplatků, podobně jako je tomu v případě pohotovostí (tam je aktuálně výše poplatku stanovena na 90 Kč). „Regulační poplatek je jeden ze způsobů, jak omezit tuto péči, která je nadbytečná,“ shrnul Jiří Karásek, primář odd. urgentního příjmu dospělých FN Motol. Finanční spoluúčast pacientů pak jako jedno z možných řešení zmiňují i další lékaři, zároveň ale zdůrazňují, že cílem je především zachování kvalitní péče pro ty, kteří ji skutečně potřebují. To však dle nich vyžaduje také fungující primární péči.
Ministr chystá novelu
Zatímco lékaři hovoří v souvislosti s omezením zneužívání urgentních příjmů o možnosti zavedení poplatků, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o tomto způsobu řešení neuvažuje. Chce totiž vše chce řešit povinným zavedením pohotovostí v nemocnicích s urgentním příjmem. „Sestra, která dělá třídění, rozhodne o tom, zda ten pacient je v ohrožení života – a pak jde na urgent, a nebo je to pacient, kterého týden bolí záda a teď se rozhodl, že v sobotu a po pracovní době půjde k lékaři. Ten tedy půjde na pohotovost, kde zaplatí poplatek,“ vysvětlil. Lékaři ale tvrdí, že takto by pacienti k pohotovostem přistupovat neměli – protože pohotovosti by měly by být určeny k řešení sice drobnějších, ale stále akutních potíží, ne k suplování práce praktických lékařů.
Nyní je přitom v Česku 129 pohotovostí pro dospělé a nebo děti, tuto službu poskytují i polikliniky či záchranné služby. Dle ministra Válka by ale pohotovosti měly být primárně právě v nemocnicích s urgenty (těch je v Česku 97). Pokud by plánovaná novela prošla, za provoz pohotovostí by se nově zodpovědnými staly pojišťovny, ne kraje. To by ale prý mohlo vést k zániku některých pohotovostí. Zatímco spojení pohotovostí s urgenty je dle praktických lékařů krokem správným směrem, dle odpůrců novely tento krok stávající problémy nijak nevyřeší, pouze dojde k přenesení zodpovědnosti na jiný subjekt.
