Nebezpečná krása
Holubi jsou nádherní ptáci a možnost pozorovat jejich život z blízka, včetně vyvádění mláďat, je krásný zážitek. Má to však nikoli jeden, ale hned několik háčků. Ten nejvíce patrný je jejich úžasná schopnost pokálet kde co. Jejich trus je vysoce agresivní, dokáže nejen opticky znetvořit, ale také poškodit fasády domů i sochy a další umělecká díla. Hlavním problémem však je zdravotní riziko. Divocí holubi (na rozdíl od chovných nepodléhají veterinární kontrole) mohou přenášet celou řadu nebezpečných infekcí. Infekci mohou přenášet nejen na člověka, ale také na další zvířata, např. na kočky, které je uloví.
Co můžete chytit od holubů
Holubi se často živí na skládkách, pojídají zbytky lidské a zvířecí potravy, mořené obilí a obecně různé odpadky. Díky tomuto způsobu života se podílejí na přenosu řady infekcí, z nichž mnohé jsou pro člověka nebezpečné. K nejčastějším onemocněním u divokých holubů se řadí ornitózy, klíšťová encefalitida, salmonelózy, ptačí tuberkulóza, výskyt různých prvoků a zejména roztočů, kteří se z peří a trusu šíří po objektu a blízkém okolí. Jejich množství je přitom úměrné počtu hnízdících a uhynulých holubů a vrstvám trusu. Zejména přítomnost nejznámějšího roztoče – klíšťáka holubího bývá považována za rizikovou, neboť tento roztoč přežívá dlouhodobě i bez zdroje potravy, ukrývá se v místech, která jsou špatně přístupná běžným dezinsekčním zásahům a může se dostávat až do obytných místností, kde se jeho hostiteli stávají lidé. U citlivějších osob pak může následkem štípnutí být vyvolána silně svědící kožní reakce, zvýšená teplota, u vnímavých jedinců byly zaznamenány případy vzniku abscesů či možnosti anafylaktického šoku. Alergizující účinky má skupina roztočů, živících se na holubím peří. Právě pro tato zdravotní rizika se jim říká „létající krysy“.
Nekrmit a odhánět
Nemusí se ani zahnízdit. Stačí jejich pouhé usednutí a je co uklízet. Hlavní pravidlo zní: Nekrmit! Platí to ovšem nejen pro vás, ale také pro sousedy. Dále poctivě odhánět a prohlížet všechny prostory, kde by se mohli uhnízdit.
Pokud máte na balkóně odkládací prostor pro nepoužívané věci, právě tam se jim zalíbí. Hledají místečko, kde nebudou rušeni. Někdy o zahnízdění rozhoduje naprostá drobnost. Třeba přesunete nepoužívané květináče a kbelík od balkonových dveří, které často otevíráte, na druhý konec balkónu, kde je větší klid. A už si tam začnou tahat větvičky na hnízdo. Obdobně je potěšíte květináčem, do kterého jste nestihli zasadit kytky. I v něm si s radostí vybudují hnízdo. Na internetu najdete spoustu tipů na nejrůznější odpuzovače počínaje maketami dravců, přes elektrické plašiče a sítěmi konče. Vše má samozřejmě svá pro i proti.
Když začnou hnízdit
Jakmile začnou tahat na balkón větvičky, velmi rychle si z nich vyrobí hnízdo a nakladou vajíčka, zpravidla dvě. Tento druh holubů není chráněn, naopak za určitých podmínek se provádí jejich odborný odchyt a hubení. Doporučuje se hnízdo zlikvidovat dříve, než do něj nakladou vajíčka. Vyhodit vajíčko je již totiž docela humánní problém.
Když se vylíhnou
Pokud se mláďata vylíhnou, máte dvě možnosti. Buď zavolat speciální firmu na odchyt a likvidaci holubů, nebo jejich mateřství absolvovat s nimi. (Zabíjet mláďata nesmíte.) Druhá možnost znamená, že nahlédnete do tajů jejich ptačího života. Asi po čtyřech týdnech po sobě zanechají prázdné místo a důkladně posr… balkón. Zmírnit znečištění balkónu můžete tím, že hnízdo (aniž byste se jej dotýkali) podložíte velkým hrubým kartónem, který pak vyhodíte. Při úklidu použijte jako ochranu brýle, respirátor a rukavice. Prostor pak řádně vydezinfikujte.
Info k zdravotním rizikům: KHS Moravskoslezského kraje
