Těsná většina
Aby bylo možné veto přehlasovat, musela mít vládní koalice 101 hlasů. Již dopoledne, po jednáních poslaneckých klubů, pak zástupci koalice ubezpečovali, že potřebné hlasy mají, to i přes výhrady některých koaličních poslanců. „V tuto chvíli nemáme nějakou legální základnu, na jejímž základě by se počítaly platy soudců, státních zástupců a ústavních činitelů. Nevidíme tak jinou cestu, než přehlasovat prezidentovo veto,“ shrnul přímo premiér Petr Fiala (ODS). Opozice pak rovnou vzkázala, že s přehlasováním koalici nepomůže. Zástupci ANO i SPD jen zopakovali, že chtějí platy politiků i pro letošní rok zmrazit. V pozdních večerních hodinách se nakonec pro přehlasování prezidentského veta a přijetí zákona vyslovilo 101 vládních poslanců, proti bylo 91 hlasujících.
„Koalice obstála v testu soudržnosti. Byla by to velká ostuda, kdyby nedokázala zatáhnout za záchrannou brzdu, přitom ty problémy si koalice navařila sama. Pokud ale nechtěla chaos a vakuum pro odměňování ústavních činitelů, samozřejmě musela své poslance postavit do latě,“ shrnul situaci politický analytik Lukáš Jelínek.
Pro a proti
Jak se shodují odborníci, u koaličních poslanců převážila snaha předejít chaosu před ústavními pochybnostmi. Koaliční poslanci sice měli obavu o ústavnost, resp. o to, zda problém s vyměřením platů soudců, který jim byl v minulosti vyčten Ústavním soudem, nepřetrvá, nakonec ale došli ke shodě. Raději tedy předešli chaosu, který by nastal, kdyby k přehlasování nedošlo – nikdo by totiž nevěděl, z čeho se mají vypočítávat nejen platy politiků, ale i dalších ústavních činitelů. Konkrétně politici přitom v lednu dostali zálohy ve výši loňských lednových platů.
Na druhou stranu, přijatá norma jde de facto proti předešlému nálezu Ústavního soudu. A tak lze čekat další potíže. „Platová novela neodpovídá nálezům Ústavního soudu, takže lze čekat, že podstatná většina soudců se opět obrátí na Ústavní soud,“ potvrdil Dalibor Zacha, člen výboru Soudcovské unie ČR. Dle jeho slov je pro soudce vlastně překvapivé, jak znění novely vypadá – protože Ústavní soud řekl, že vybrané kroky byly protiústavní a měla přijít reakce sněmovny. „Výsledek je ale takový, že v novele je obdobné znění, které bylo Ústavní soudem zrušeno,“ uzavřel.
Co by mělo být „jinak“?
Faktem přitom je, že norma skutečně není komfortní a jde proti nálezu Ústavního soudu. Vláda ale k platové novele přistoupila velmi pozdě a verdikt Ústavního soudu v potaz moc nevzala, což je také patně. „To, co nás v budoucnu čeká, nám neuteče – tedy debata, jak jinak a lépe formulovat platy ústavních činitel. Takové debaty se ale nedočkáme v tomto volebním období. Politici by se ale měli pokoušet odříznout platy soudců a státních zástupců od těch svých,“ shrnul Jelínek.
