Vznik díla není nahodilý. Navazuje na interpretační plán města, který vychází z koncepce cestovního ruchu schválené už v roce 2020. Smyslem je přiblížit příběh města návštěvníkům i místním jinak než jen klasickými tabulemi – zážitkem, vizuálně i „na dotek“.
Město v měřítku, po kterém se dá chodit
Samotný prvek je modelem Příbrami v měřítku 1 : 250. Zobrazuje výškové rozdíly, linie ulic a propojení míst, kam míří většina turistů – Svaté Hory, Hornického muzea Příbram nebo areálu Nového rybníka. Navržen je tak, aby něco vydržel: lidé se po něm mohou projít, posadit se na něj a zkoumat město „z nadhledu“ přímo venku v ulici.
Autorem návrhu je příbramský architekt Jan Horký, který město dobře zná a objekt navrhl přímo pro konkrétní místo v Březnické ulici. Nejde tedy o katalogový kus, ale o originál vytvořený na míru – včetně technického řešení, které má odolat počasí i vandalům.
Kolik to stálo a z čeho
Cena patří k nejčastějším výtkám. Prvek i s architektonickým návrhem vyšel na 535 905 korun včetně DPH. Radnice připomíná, že jde o komplexní atypickou realizaci s velkým podílem ruční práce a náročnou přípravou – od grafického návrhu přes výkresy, výkopové práce a betonování patek až po výrobu ocelových dílů, zinkování, lakování, dopravu a montáž.
Zakázka nebyla zadána „z ruky“. Město oslovilo sedm firem, tři podaly nabídku a vybrána byla ta cenově nejvýhodnější. Pro srovnání – rozpočet na kapitálové výdaje města v roce 2025 činí 381 milionů korun a náklady na tento prvek představují zhruba 0,14 procenta této částky.
Častou otázkou je, zda podobné instalace „neberou“ peníze třeba na opravu chodníků. Vedení města zdůrazňuje, že dílo je hrazené z kapitoly Odboru komunikace a cestovního ruchu, tedy z peněz určených na podporu turismu. Tyto prostředky nejsou určeny na infrastrukturu, takže nejde o to, že by se kvůli modelu města někde přestalo opravovat.
Proč právě Březnická ulice
Instalace v Březnické ulici je součástí širšího balíčku prvků, které mají návštěvníkům i obyvatelům připomenout, čím je Příbram specifická. Mezi už existující patří například altán pod Svatou Horou, lavička „vzestupů a pádů“ na náměstí T. G. Masaryka nebo výtvarný objekt u areálu Nového rybníka.
Mohlo by vás zajímat
Březnická ulice je součástí tzv. Zelené páteře města a přirozeně spojuje „starou“ a „novou“ Příbram. Denně tudy projdou stovky lidí pěšky i na kole – míří z areálu Nového rybníka k parku Valle di Ledro a dál ke Svaté Hoře. Prvek proto stojí přímo na frekventované trase, kde si ho všimnou místní i turisté.
Z pohledu města má jít o bod, který nejen ozvláštní prostor, ale i doslova ukáže Příbram „na dlani“ – a zároveň návštěvníka navede k hlavním atraktivitám. Patří tak do stejné linie plánovaných prvků, kam spadá třeba připravovaný vodní prvek na náměstí J. A. Alise nebo virtuální stezka Za slávou příbramských havířů.
Ne cedule, ale originální objekty
Radnice připouští, že ne každému je takový způsob prezentace města hned blízký. Právě odlišnost od klasických pamětních desek a soch je ale záměr. Jeden z argumentů shrnuje i starosta: „Většina měst svoji historii interpretuje formou cedulí nebo soch, což je v prvním případě pro mnoho lidí ne zrovna zajímavá forma a ve druhém případě hodně drahá forma,“ říká starosta Jan Konvalinka.
Dále doplňuje jak město uvažuje do budoucna. „Příbram se ve svém pojetí interpretačních prvků vydala trochu jiným směrem, a jistě není jediná. Jako příklad těchto jiných, netradičních směrů mohu uvést například Freudův gauč v Příboru. Další formou mohou být časové osy v chodnících, které si můžete prohlédnout například v Ostravě. Zkrátka, interpretační prvky často bývají originální díla, která se ne u všech setkají s okamžitým pochopením,“ dodává starosta Jan Konvalinka.
Diskuze kolem „Příbrami na dlani“ nejspíš jen tak neutichne. Ať už nový prvek vidíte jako zbytečný luxus, nebo jako originální způsob, jak se na město podívat z jiného úhlu, jedno je jisté – lhostejný nechává málokoho.
