Lidé mohou žádat kompenzace za nemoc z povolání, a to i covid-19. Kdo má na ně nárok?

Jak se nyní ukazuje, právě covid-19 je v Česku skutečně nejčastější nemocí z povolání. Jak totiž naznačují data hygieniků, ti za loňský rok přijali více jak 7 tisíc hlášení o nemoci z povolání a u 90 % se jednalo právě o covid-19. V případě, že posudkoví lékaři nárok žadatelů potvrdí – a potvrdí se tedy, že dotyční se skutečně nakazili v zaměstnání – vznikne jim nárok na vyplacení odškodného, a to až 3 roky zpětně. Těm, kteří se nakazili covidem-19 hned na počátku pandemie, ale na podání žádosti zbývá již jen několik málo dní.

Jak se posuzuje nárok na kompenzaci?

To, zda je žádost o kompenzaci oprávněná, a tedy se mj. skutečně jedná o nemoc z povolání, posuzují lékaři se speciálním povolením uděleným ministerstvem zdravotnictví. Posuzují délku trvání onemocnění, to, zda byla třeba hospitalizace apod. Výsledkem je pak bodové hodnocení – čím víc bodů je žadateli uděleno, tím vyšší kompenzaci získá. Zvlášť jsou hodnoceny i dlouhodobé následky, které mohou člověku bránit v práci či společenském uplatnění. Kompenzace jsou pak dle slov Vladimíra Koblížka z LF UK v Hradci Králové přiznávány lidem, jimž onemocnění znemožňuje další práci. „Jsou to většinou pacienti, kteří trpěli těžkým průběhem covidu, leželi na JIP a třeba i potřebovali plicní ventilaci. Mají např. nepochybně poškozenou plíci a je to vidět na CT. To jsou případy, kdy si jsou ti posudkáři jisti, a pak rozdělují kompenzace,“ vysvětlil.

Je přitom třeba rozlišovat mezi dlouhodobými následky covidu, s nimiž se dle dat Světové zdravotnické organizace potýká až 20 % všech, kdo onemocnění prodělali, a tzv. postcovidem. Právě postcovid má sice celou řadu příznaků, které však nikdy nelze prodělané covidové infekci se stoprocentní jistotou přičítat. Příznaků post-covid syndromu přitom existuje několik stovek a nejčastějšími z nich jsou únava, bolesti hlavy, poruchy spánku nebo dušnost. Kromě toho se dle Koblížka může jednat o bušení srdce, výkyvy tlaku, ale třeba i problémy psychické.

Onemocnění bez jasné diagnostiky i léku

Post-covid je ale i tak stále relativně nezmapovaný problém. Nejenže neexistuje žádná jeho spolehlivá diagnostika, ale dostupný není ani žádný efektivní lék. Lékaři se zároveň potýkají s obtížným odlišováním příznaků post-covidu od potenciálních jiných nemocí. „V případě postcovidových obtíží máme nezřídka pochybnosti, zda se skutečně jedná o post-covid, nebo ne. Nikdy si totiž nemůžeme být jistí, že pacient netrpí nějakou jinou nemocí. Proto musíme být velmi obezřetní,“ uvedl tak Koblížek.

Postcovidem přitom např. dle rozsáhlých studií z USA či Izraele trpí až několik desítek procent pacientů, kteří onemocnění covidem-19 prodělali. Někteří odborníci jsou ale vůči tak vysokým číslům přece jen skeptičtí. Jelikož se ale související problémy týkají skutečně masivního počtu lidí, řada léků je nyní ve fázi klinického testování.

Témata článku

Doporučujeme