Finance ve školství
Resort školství by měl v příštím roce hospodařit s částkou téměř 269 mld. korun, což je o cca 4 mld. více než letos. Přesto dle odborníků nelze zavírat oči před tím, že rozpočet je podfinancovaný a v posledních třech letech výdaje investované do školství vůči poměru HDP průběžně klesají. Opět se tak vracíme do podprůměru zemí EU, kde jsme byli až do r. 2017.
Dle slov ministra školství Mikuláše Beka ale čtyři miliardy navíc zajistí, že díky tomu bude možné dodržet závazek ohledně platů učitelů, které by měly dosáhnout ke 130 % průměrné mzdy. Reálně to tak ale nebude, jelikož nikde není pevně stanoveno, ze kterého roku má být utvořena srovnávací základna. Tou bude pro rok 2024 paradoxně rok 2022, tedy nikoliv průměrná mzda roku letošního. To v důsledku znamená jediné: „Reálně ta mzda bude 113, 114 % průměrné mzdy vzhledem k tomu, jaká bude skutečnost roku 2024,“ komentoval tak předseda školských odborů, František Dobšík. Stejně tak přidáno dostanou pouze pedagogové, přičemž všem ostatním – včetně asistentů, vychovatelů ad. se navýšení platů vyhne. Přitom i těmto 40 tisícům dalších pedagogů vláda platové navýšení také slibovala – a tvrdila, že vypracuje jejich nové platové tabulky. Z toho ale sešlo a ministr Bek uvedl, že se s tím ani nepočítá. Jejich platy tak budou stagnovat.
Málo učitelů? Propustíme je a nové nepřijmeme!
To, co v první linii vidí studenti, jejich rodiče a samozřejmě také další odborníci věnující se školství, je pak zřejmé – průměrný věk učitelů roste a např. na středních školách již přesahuje padesátku. Mladí pedagogové pak do tříd zrovna ve velkém nemíří, příp. pozice záhy opouštějí. Příčin je řada, od rostoucí administrativní zátěže na úkor výuky, přes nekoncepčnost řady zaváděných změn samozřejmě až po platové ohodnocení.
„Stávající přidání na platech není dostačující, protože náklady také rostou – roste demografická křivka, do škol přichází více dětí, je potřeba více učitelů,“ shrnula tak analytička ze spol. EDUin, Nikola Šrámková. Dodala také, že investice do školství a platů učitelů je investicí do budoucnosti, v níž se tyto kroky také projeví, a to v komplexním zkvalitnění školství. „Peníze pro to nejsou jistě jediná podmínka, ale je naivní říkat si, že to půjde i bez toho – pokud platy neporostou, ti, co ve školství jsou, nebudou motivovaní zůstat, a noví přibývat také nebudou,“ uzavřela.
Přesto nejenže ministerstvo platy navyšuje málo, ale ještě s jednou významnou podmínkou – zrušením míst a stopkou pro nový nábor. Na platy má tedy sice z rozpočtu mířit 139 mld., ovšem za předpokladu, že bude také zrušeno na 10 tis. míst. Dle Beka je 8 tis. z nich neobsazených a zbývající 2 tisíce zachrání, pokud se do školství nebudou noví pedagogové přijímat. I když je tedy jasné, že učitelů je nedostatek, a to navzdory faktu, že za posledních 5 let jich přibylo na 20 tis., ministerstvo se rozhodlo přijímání dalších zastavit.
Rozpočet pro školství je součástí návrhu státního rozpočtu, který teprve budou schvalovat poslanci.
