Školy i rodiče zaskočily otázky na psychiku i rodinu
Součástí letošního testování nebyly jen znalostní úlohy, ale také rozsáhlý dotazník. Některé otázky se týkaly psychického stavu žáků, jiné rodinného prostředí nebo socioekonomické situace domácnosti. Děti například odpovídaly na výroky ohledně jejich psychického rozpoložení a v možnostech figurovaly varianty jako „mám se celkem fajn“ nebo „někdy mám pocit, že by bylo lepší, kdybych na světě nebyl“. Objevily se také dotazy zaměřené na rodiče či jejich pracovní situaci.
Právě tato část vedla k tomu, že někteří ředitelé po seznámení se s obsahem testování rozhodli, že jej přeruší nebo úplně zastaví. Kritika mířila nejen na citlivost témat, ale i na to, že rodiče předem nedostali dostatek informací o rozsahu sbíraných údajů.
Vedle obsahu komplikovaly průběh také technické problémy. Některé školy hlásily výpadky systému nebo potíže s přihlašováním, což vyvolalo další nespokojenost mezi učiteli i žáky.
Ministr mluví o selhání komunikace
Ministr školství Robert Plaga (nestr. za ANO) po jednání se zástupci České školní inspekce připustil, že stát situaci nezvládl především komunikačně. Zdůraznil, že samotné srovnávací testování považuje za důležité a užitečné, problémem ale podle něj bylo, jak byly školy, rodiče i děti o celé akci informováni. „Co se zásadně nepovedlo a považuji to za zásadní selhání, je komunikace směrem ke školám, rodičům a dětem,“ uvedl Plaga.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal připomněl, že dotazníky vznikaly ve spolupráci s odborníky z Národního ústavu duševního zdraví a ještě před spuštěním prošly pilotním ověřováním. Podle něj se během pilotáže žádné výrazné problémy neukázaly. Současná reakce škol ale podle něj jasně ukázala, že podobné projekty je nutné mnohem podrobněji vysvětlovat.
Zatloukal zároveň uvedl, že inspekce situaci mrzí a omluvil se za komplikace, které testování vyvolalo.
Data stát smaže, ministerstvo chce analýzu
Do definitivního zastavení projektu za strany ministerstva školství stihli žáci odevzdat přibližně 245 tisíc testů z plánovaných více než 620 tisíc. Kvůli dotazníkům dorazily také podněty na Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle dosavadních informací ale testování neporušilo pravidla GDPR.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo zároveň oznámilo, že všechna individualizovaná data budou smazána. Plaga si navíc vyžádal podrobnou analýzu, která má ukázat, zda a případně v jaké podobě by podobné testování mohlo pokračovat v budoucnu.
Debata se mezitím rozšířila i mimo školy. Dětský ombudsman Martin Beneš označil spojení znalostního testu s otázkami na psychický stav nebo rodinnou situaci za problematické. Upozornil hlavně na to, že děti neměly možnost citlivé otázky přeskočit. Současně ale připustil, že stát podobná data potřebuje pro lepší pochopení problémů ve vzdělávání.
Sociální rozdíly se ve školství dlouhodobě potvrzují
České školy se pravidelně zapojují také do mezinárodních vzdělávacích studií. Ty sledují nejen znalosti žáků, ale často i vliv rodinného prostředí na výsledky vzdělávání. Právě tam se dlouhodobě ukazuje, že děti z ekonomicky silnějších rodin bývají ve škole úspěšnější než jejich vrstevníci z horšího sociálního prostředí.
Například v mezinárodních testech čtenářské gramotnosti pak čeští žáci skončili nad evropským průměrem. Podobně dopadly i průzkumy zaměřené na matematiku a přírodovědu mezi patnáctiletými studenty. Současně ale právě tato data potvrdila, že na výsledky má výrazný vliv vzdělání rodičů, domácí zázemí nebo dostupnost studijních pomůcek.
Propojení těchto dat s psychickou pohodou dětí tak chtěla letošní česká studie detailněji zmapovat. Způsob, jakým byla připravena a komunikována, ale nakonec vyvolal silnější debatu než samotné výsledky testů.

